14 C 122/2023-26 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 14 730 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14 430 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že žalovaná jako provozovatel vozidla [registrační značka] zapsaného v registru vozidel nesjednala pojištění odpovědnosti pro toto vozidlo v období od 1. 4. 2020 do 8. 11. 2020, čímž vznikl žalobkyni nárok na příspěvek dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve výši 14 430 Kč a nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaná dluh nezaplatila, ačkoliv byla k jeho úhradě vyzývána. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaná byla vedena v registru silničních vozidel od 1. 4. 2020 do 8. 11. 2020 jako vlastník provozovaného vozidla [registrační značka] (zpráva registru silničních vozidel ze dne 24. 7. 2020), pro které nebylo za období od 1. 4. 2020 do 8. 11. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti. Z údajů o vozidle vedených žalobkyní, bylo zjištěno, že žalovaná je vedena jako povinný na základě údajů z pojistné smlouvy. Výzvou k úhradě ze dne 2. 12. 2020 odeslanou téhož dne vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě příspěvku za porušení povinnosti sjednat pojištění k vozidlu v období od 1. 4. 2020 do 8. 11. 2020, tj. za 222 dní po 65 Kč, ve výši 14 430 Kč a nákladů na uplatnění 300 Kč, do 60 dnů ode dne doručení a současně žalovanou poučila o možnosti doložit okolnosti vylučující vznik nároku (výzva ze dne 2. 12. 2020 včetně informace pošty o zásilce). Upomínkou ze dne 11. 3. 2021, 5. 8. 2022 a předžalobní upomínkou ze dne 3. 10. 2022 včetně podacího archu pošty bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně vyzvána k úhradě vzniklého dluhu. 4. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a vzal zjištění ze shora provedených listin za prokázaná, neboť v průběhu řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti listin, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala a žalovaná ani netvrdila skutečnosti, které by tato zjištění zpochybňovaly. 5. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změnách některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) ve znění zákona č. 293/2017 Sb. platí, nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu ne zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalovaná jako vlastník vozidla zapsaného v registru silničních vozidel porušila povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. sjednat pojištění odpovědnosti k vozidlu, které nebylo vedeno jako vyřazené, vyvezené, zaniklé nebo odcizené. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči žalované na úhradu příspěvku za každý den porušení povinnosti dle § 4 odst. 5 ve spojení s § 2 odst. 1, písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. ve výši 65 Kč včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Nárok žalobkyně, která vyzvala žalovanou k úhradě dluhu v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. shledal soud důvodným, a proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i ohledně úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť nezaplacením dluhu řádně a včas se žalovaná ocitla v prodlení. Soud shledal žalobu zcela důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 730 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, žalobkyně opakovaně žaluje dle z. č. 168/1999 Sb. ve skutkově a právně obdobných věcech a výše plnění nepřevyšovala 50 000 Kč. 9. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalované nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.