14 C 151/2023-50 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 251 250,16 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 18. 1. 2022 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které, poskytla žalovanému 251 000 Kč a žalovaný se zavázal prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 9,5 % ročně a poplatky formou 108měsíčních splátek ve výši 3810,15 Kč počínaje dne 18. 2. 2022. Žalovaný nesplácel splátky řádně a včas, žalobkyně v důsledku toho prohlásila celý úvěr za splatný k 22. 8. 2022, avšak přes výzvy žalovaný nadále dluží na jistině 248 030,16 Kč, úroku 10 081,91 Kč, poplatcích 3 220 Kč, úroku z prodlení ke dni 31. 3. 2023 17 446,96 Kč, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 258 111,35 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V rámci provedeného dokazování soud ze Smlouvy o úvěru ze dne 18. 1. 2022 (včetně jejich součástí – všeobecné úvěrové podmínky) zjistil, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 251 000 Kč do 18. 1. 2022 a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s poplatky, pojištěním a úroky ve výši 9,5 % ročně formou anuitních 108měsíčních splátek po 3810,15 Kč splatné vždy do 18. dne v měsíci počínaje od 18. 2. 2022. Současně se strany smlouvy dohodly (čl. III bod 6.) na oprávnění žalobkyně v případě prodlení žalovaného prohlásit celý dluh za ihned splatný. Smlouva obsahovala také ujednání o povinnosti žalovaného hradit poplatky a jejich výši. Výše poplatků byla uvedena také sazebníkem. 4. Z formuláře pro standardní informace a vysvětlení pojmů bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému před uzavřením smlouvy informace dle § 95 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 5. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným vycházela z informacích poskytnutých od žalovaného – příjmů 49 215 Kč měsíčně, jeho pracovního poměru na dobu neurčitou, bydlení ve vlastním domě, dosavadními výdaji na splátky 2 234,53 Kč. Příjem žalovaného byl ověřen doklady od zaměstnavatele v téže výši 49 215 Kč čistého měsíčně. (potvrzení o výši příjmu). Dále žalobkyně provedla vlastní šetření o výdajích žalovaného (příloha vyjádření k procesu, tabulka expres půjčka), z něhož vyplynulo, že žalovaný hradí celkově splátky ve výši 27 465,53 Kč, v nichž je zahrnuta i žalovaným uváděná splátka 2 234,53 Kč. Z bankovního účtu žalovaného v době uzavření smlouvy leden 2021 bylo zjištěno, že žalovaný disponoval kladným zůstatkem převážná část výdajů žalovaného směřovala na sázky. 6. Z výpisu úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že k 17. 3. 2023 žalovaný dlužil na jistině 248 030,16 Kč, úroku 10 081,91 Kč, poplatcích 3 220 Kč, úroku z prodlení ke dni 31. 3. 2023 15 748,93 Kč, úroku z prodlení 867,03 Kč. Z výpisu běžného účtu i úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému byla dne 18. 1. 2022 přenechána žalobkyní částka 251 000 Kč. 7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 24. 8. 2022 (včetně podacího archu pošty) bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila z důvodu prodlení žalovaného celý úvěr ve výši 261 742,81 Kč za splatný. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 4. 2023 včetně podacího archu pošty bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby dne 17. 5. 2023 vyzván k úhradě dluhu. 8. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech v souladu s ust. § 132 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“) a vzal zjištění učiněná z listin za prokázaná, neboť v řízení nebyly uplatněny námitky pravosti a správnosti, zjištění učiněná z listin vzájemně korespondovala (výše úvěru odpovídala výši poskytnutých peněžních prostředků, obsah smlouvy korespondoval s předsmluvními informacemi) a žalovaný ani netvrdil skutečnosti, které by zjištění učiněná z listin zpochybňovaly. Přestože smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, byla zachována její písemná forma dle § 562 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník a soud neměl pochybnosti o osobě dlužníka a obsahu smlouvy, neboť smlouva byla podepsána elektronicky se zadáním PIN a obsahu smlouvy odpovídalo i zaslání peněz na bankovní účet žalovaného. Listiny provedené k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, prokazovaly, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaný prověřovala jeho úvěruschopnost, přičemž vycházela nejen z ověřeného příjmu ve výši 49 215 Kč, ale sama také ověřovala výdaje žalovaného, přičemž zjištění o výdajích ve výši 27 465,53 Kč měsíčně ve vztahu k výši ověřeného příjmu nezakládání důvodné pochybnosti o schopnosti poskytnutý úvěr se splátkami 3810,15 Kč měsíčně hradit. 9. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), platí smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky 9,5 % ročně. Současně se smlouva řídila i úpravou z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 z.č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně tuto povinnost splnila, když ověřovala výdaje i příjmy žalovaného a z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr ve výši sjednaných splátek hradit. Žalobkyně v souladu se smlouvou také poskytla žalovanému 251 000 Kč dne 18. 1. 2022, avšak žalovaný své povinnosti nesplnil, když nehradil splátky řádně a včas a ocitl se v prodlení. V důsledku toho žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila celý dluh za splatný ke dni 24. 8. 2022 a žalovaný, který výzvám k úhradám nevyhověl, je povinen zaplatit žalobkyni jistinu 251 250,16 Kč, úrok 10 081,91 Kč, ale také dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. úroky z prodlení od 23. 8. 2022 do 31. 3. 2023 17 446,96 Kč, a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 258 111,35 Kč od 1. 4. 2023 do zaplacení. Jelikož byla žaloba zcela důvodná, soud jí v celém rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 45 044,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 051 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 251 250,16 Kč sestávající z částky 9 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 28 920 Kč ve výši 6 073,20 Kč. 12. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 13. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení žalobkyně k rukám advokáta žalobkyně.