14 C 212/2022-46 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 600 Kč, s úrokem z prodlení 500,56 Kč, s úrokem 1 379,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, s úrokem 23,43 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně – [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 30.7.2020 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso 8 000 Kč, vše formou 60 pravidelným týdenních splátek po 600 Kč počínaje od 6.8.2020 se splatností poslední z nich 23.9.2021. Žalovaný nesplácel sjednané splátky řádně a včas, celkově uhradil na dluh 2 400 Kč poslední platbou 20.10.2020 a nadále dluží 33 600 Kč (z toho na jistině 20 000 Kč, úhradách za služby 13 600 Kč), úrok z prodlení 500,56 Kč (úrok z prodlení 8,5 % z jistiny 20 000 Kč od 24.9.2021 do 7.1.2022), úrok 1 379,77 Kč (úrok 23,43 % ročně z 20 000 Kč od 24.9.2021 do 7.1.2022) ,úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, úrok 23,43 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 byly obě pohledávka za žalovaným postoupeny žalobkyni. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V rámci provedeného dokazovaní soud zjistil ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30.7.2020 uzavřené mezi [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 4 000 Kč (úroková sazba 32,15 % ročně), administrativním poplatkem 4 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso 8 000 Kč, vše formou 60 týdenních splátek po 600 Kč se splatností první z nich do 7 kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a následující splátky nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky při podpisu smlouvy. 4. Z žádosti žalovaného o úvěr – karta zákazníka 30.7.2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným vyžadovala od žalovaného informace týkající se jeho příjmů a výdajů a vycházela z ověřeného příjmu 34 551 Kč měsíčně a výdajů 17 663 Kč. Příjmy žalovaného byly doloženy výplatními páskami, pracovní smlouvou. Výdaje byly doloženy evidenčním listem, nájemní smlouvou a vedle toho byly zohledněny i platby na výživné 9 800 Kč a osobní výdaje žalovaného částkou 4 000 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek 7.1.2022 (včetně seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek za žalovaným. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022 včetně podacího archu pošty ze dne 4.2.2022, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávek a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu. 7. Z výzvy ze dne 14.4.2022, včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. 8. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Soud vzal za prokázané žádostí o úvěr, že v době uzavření smluv s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z ověřených příjmů žalovaného i ověřených výdajů a jejich výše nezakládala důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnuté úvěry splácet. Výši výživného zahrnutého v žádosti o úvěru odpovídaly i srážky na výživném, které obsahovaly výplatní pásky žalovaného. Při porovnání příjmů a výdajů zůstával žalovanému dostatečný příjem 16 888 Kč, který nezakládal důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet týdenní splátky po 600 Kč. 9. Podle ust. § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), platí smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky. Soud konstatoval platnost smlouvy i ve vztahu k § 87 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr tehdy, když z výsledků posouzení úvěruschopnosti nevyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Ačkoliv právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému peníze, žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, dluh nesplácel řádně a včas. Požadovala-li žalobkyně, která následně vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek ve spojení s oznámením postupitele, úhradu dluhů 30 733,33 Kč (20 000Kč jistina, 10 733,33 Kč, tj. poplatek 4 000 Kč, hotovostní inkaso 8 000 Kč, úrok 1 133,33 Kč – úhrada 2 400 Kč) a v důsledku prodlení žalovaného dle § 1970 o.z. také úroky z prodlení ve výši 500,56 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení byly její nároky zcela důvodné. Žalobkyní požadované úroky však byly důvodné pouze z části. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení delším než 90 dnů po 24.4.2020 (poslední platba byla uhrazena 20.10.2020, z čehož vyplývá že se ocitl v prodlení delším než 90 dnů s úhradou 5. splátky splatné 3.9.2020) dopadala na právní poměry účastníků i úprava § 122 odst. 4 z.č. 257/ 2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění z.č. 186/2020 Sb., účinného od 24.4.2020, podle které platí, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyni dle citovaného ustanovení vznikl od 90 dne prodlení žalovaného, tj. od 2.12.2020 (90 dnů od splatnosti 5 splátky splatné 3.9.2020) nárok jen na úroky ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč do zaplacení, a proto soud částečně zamítl žalobu ohledně 2 866,66 Kč, úroku 1 379,77 Kč (úrok kapitalizovaný sazbou 23,43 % ročně) a úrok 23,43 % ročně z částky 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla úspěšná při kapitalizaci příslušenství z 78,52 % oproti žalovanému, který byl úspěšný z 21,48 %, právo na náhradu nákladů řízení ve výši 57 % z celkových nákladů žalobkyně 3 522Kč. tj. 2 007,54 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 344 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 600 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 12. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 13. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.