15 C 7/2023-37 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ku zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 21 950 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním: Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu, prostředky komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek žalobkyně, [webová adresa]. Nedílnou součástí smlouvy byly také úvěrové podmínky a splátkový kalendář. Úvěr byl poskytnut pevnou částkou 15 000 Kč, a to bezhotovostně na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč měsíčně, poplatkem za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, úrokem v částce 735 Kč zahrnutým pouze ve splátkách [číslo] až 8, když ve splátkách [číslo] úrok není zahrnut. Žalovaný si 2x prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o 1 měsíc tzv. korunovým odkladem, přičemž za takové odložení splátky je účtován poplatek 1 485 Kč a jeho splatnost je dána se splatností následující splátky (odloženy byly splátky splatné ve dnech [datum] a [datum]). Dne [datum] uhradil žalovaný 1 319 Kč, [datum] pak 3 518 Kč, dne [datum] částku 10 Kč a [datum] částku 1 Kč, posledně jmenované pak sloužily na zmíněný odklad splátek. Započitatelnost poskytnutých plnění na úhradu závazku byla stanovena ve znění smlouvy v následujícím pořadí: poplatek za on-line platbu, poplatek za odklad splatnosti, jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, poplatek za SMS servis, poplatek za bezpečnou splátku, poplatek za expres výplatu, poplatek za výplatu hotovosti, smluvní pokuta, jiné smluvní závazky. Z důvodu vzniku prodlení na straně žalovaného s plněním dluhu byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu prostřednictvím SMS zpráv a e-mailem. K datu podání žaloby činil dluh žalovaného na jistině 13 114 Kč, na poplatcích za bezpečnou splátku 396 Kč, poplatcích za prodloužení splatnosti„ korunových odkladem“ 2 970 Kč, úrocích 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladech 1 030 Kč a smluvní pokutě sestávající z násobku pevné částky smluvní pokuty á 500 Kč za prodlení se 4 dílčími splátkami (účtována 2. 3., 8. 8., 8. 7. a [datum]). Protože žalovaný předmětný dluh dobrovolně neuhradil, obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud. 2. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném a účinném znění (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: 3. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] Úvěrovou smlouvu ID žádosti [číslo], ID klienta [číslo]. Výše úvěru byla sjednána částkou 15 000 Kč a roční úrokovou sazbou 49,10 %. Celková částka splatná spotřebitelem byla 20 640 Kč, měla být hrazena ve formě 24 bezhotovostních měsíčních splátek ve výši stanovené splátkovým kalendářem, který byl nedílnou součástí smlouvy, stejně jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. V úvěrové smlouvě pak byla dohodnuta také výše smluvní pokuty. Poskytnutí jistiny úvěru na sjednaný účet žalovaného bylo prokázáno opisem výpisu proplacení smlouvy ze dne [datum]. Naposledy žalovaný uhradil na čerpaný úvěr dne [datum] částku 1 Kč, když způsob plnění platební povinnosti je zřejmý z výpisu čerpání, splátek a úhrad a zde uvedené rekapitulace. Protože žalovaný přes výzvu ze dne [datum] dlužné splátky ve výši 7 488 Kč ve stanovené lhůtě neuhradil, přistoupila žalobkyně přípisem s datem [datum] k zesplatnění celého dluhu a požadovala jeho úhradu odpovídající částce 21 820 Kč do 14 dnů od sepsání předmětné výzvy. Žalovaný však platební povinnost nesplnil ani na základě předžalobní upomínky s datem [datum], podané k doručení dne [datum] dle podacího archu uvedeného data. 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval. 5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení: <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.</i> 10. Podle § 122 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je důvodný. 12. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele. 13. Soud tak v předmětné právní věci dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Pro nikoli řádné splácení úvěru dle splátkového kalendáře byla nesplacená část úvěru prohlášena ke dni [datum] za okamžitě splatnou a žalovaný posledně výzvou s datem [datum] vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 30 dnů. Pro porušení platební povinnosti a neuposlechnutí výzvy k úhradě dluhu v dodatečně stanovené lhůtě se následujícího dne, tj. [datum] ocitl v prodlení. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovaným, tak i její výši, nadto soud musel konstatovat, že požadovaná částka na poplatcích i nákladech na vymáhání odpovídala smluvním ujednáním, shodně i požadovaná smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč dle § 2048 o.z. v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud vyhověl žalobkyni i co do požadovaného zákonného úroku z prodlení jednak v kapitalizované výši 144,32 Kč ([datum] – [datum]) a jednak za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I) 14. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 878 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) této vyhlášky), 3 x 100 Kč režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 2 330 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 15. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.