3 C 193/2022-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 26 186 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřela dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr 24 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit ve splátkách po 1 173 Kč spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně. Žalovaný neplnil své povinnosti řádně a včas a žalobkyně jej dne [datum] vyzvala k okamžitému splacení dluhu do [datum]. Jistina dluhu tvoří částku 24 000 Kč a úvěrové poplatky částku 2 186 Kč za 14 neuhrazených poplatků á 24 Kč od [datum] do [datum] a dále za náklady za upomínky ve výši 1 850 Kč. Dále vyčíslila žalobkyně kapitalizovaný úrok z úvěru ke dni [datum] ve výši 4 192,20 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 105,58 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne [datum]. 2. Po podání žaloby žalobkyně změnila žalobu v požadovaném úroku z úvěru na úrok ve výši 8,25 % ročně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. 4. Oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a o.s.ř. 5. Soud po provedení žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla dne [datum] poskytnuta žalovanému částka 24 000 Kč, a to bezhotovostním převodem, což prokazuje historický výpis. Z toho výpisu také vyplývá, že na dluh bylo ze strany žalovaného naposledy plněno [datum]. Ze Smlouvy vyplývala také povinnost žalovaného hradit kromě jistiny také úrok ve výši 11,90 % ročně a poplatky dle Ceníku/ Sazebníku, který byl nedílnou součástí smlouvy spolu s všeobecnými podmínkami. Dle Sazebníku byl poplatek za spravování úvěru ve výši 24 Kč a náklady za upomínky vyplývají ze str. 7 Sazebníku. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. <i>6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>9. Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění zákona č. 186/2020 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.</i> 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným písemnou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Tato smlouva byla soudem shledána platnou, kdy ze smlouvy jsou zřejmá ujednání o výši úvěru, úrokové sazbě i výši RPSN sazby. Strany se dohodly na splátkách ve výši 1 173 Kč měsíčně po dobu 24 měsíců. Žalovaný byl také zavázán k úhradě poplatků spojených s prodlením, jak vyplývá ze Smlouvy samotné, tak z Všeobecných obchodních podmínek a Ceníku. Žalovaný na svůj dluh uhradil pouze jednu splátku a naposledy na dluh hradil dne [datum], což vyplývá z historického výpisu. Žalobkyně tedy má nárok na úhradu zbývající části jistiny. Co se týká úroků z úvěru, tak soud s ohledem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru přiznal žalobkyni nárok na úrok pouze částečně, kdy žalobkyně nereflektovala dané ustanovení a úrok z úvěru v původní dohodnuté výši vyžadovala za období delší, než dovoluje ustanovení § 122 odst. 4. Soud tedy přiznal žalobkyni pouze část úroku z úvěru, kdy po zjištění, že žalovaný uhradil poslední splátku dne [datum], vycházel z toho, že ode dne následujícího, tj. od [datum], byl prodlení. Po dobu dalších 90 dnů, tj. do [datum], má žalobkyně nárok na smluvený úrok ve výši 11,90 % ročně, což činí částku 727,69 Kč. Následně od [datum] do dne [datum], kdy došlo ke kapitalizaci úroku, má žalobkyně nárok pouze na zákonný úrok ke dni [datum] ve výši 8,25 % ročně, tj. 2 971,24 Kč. Soud tedy zamítl nárok žalobkyně z úroku z úvěru ve výši 493,27 Kč (4 192,20 – 727,69 – 2 971,24 Kč), neboť na tento úrok žalobkyni nárok nevznikl. Co se týká poplatků, tak nárok na ně vznikl v souladu se smlouvu a Ceníkem, kdy žalobkyně zpoplatnila jak poplatek za spravování úvěru, tak upomínky k úhradě neprovedených splátek. 11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 o. z., kdy počátek prodlení stanovil s ohledem návrh žalobkyně, kdy žalobkyně tento úrok částečně kapitalizovala ke dni [datum]. Jelikož však od [datum] požadovala úrok ve výši 8,5 %, ačkoliv se prodlení žalovaného odvíjí ode dne [datum], kdy zákonný úrok z prodlení byl ve výši 8,25 % ročně, pak soud částečně zamítl nárok na úrok z prodlení od [datum] ve výši rozdílu 0,25 % ročně. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 048 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 186 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobce opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 o.s.ř. Lhůta pro plnění byla dle ustanovení § 160 o.s.ř. stanovena jako třídenní.