3 C 201/2022-65 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 68 800 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na jejím základě si strany ujednaly, že žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaná je vrátí spolu s úrokem ve výši 11 900 Kč a odměnou za administrativní činnost 14 000 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 39 900 Kč, to vše ve 80týdenních splátkách po 1 698 Kč. Žalovaná uhradila na dluh částku celkem 71 400 Kč. Žalobkyně toto zohlednila a požadovala úhradu jistiny ve výši 21 420,23 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 20 220,23 Kč a dále pak kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení. Poslední úhrada ze strany žalované proběhla [datum]. Upomínku před podáním žaloby žalobkyně zaslala dne [datum]. 2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že nárok z ní neuznává, protože dluh byl celý uhrazen, což dokládala výpisem z účtu na částku 68 000 Kč ze dne [datum] a dále uvedla, že po uzavření smlouvy od této v zákonné lhůtě odstoupila, a to dne [datum]. Žádné inkaso neprobíhalo a dlužná částka byla uhrazena. K tvrzení doložila kopii podacího lístku ze dne [datum] adresovaného právnímu předchůdci žalobkyně. 3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumal právní předchůdce z informací od žalované zaznamenaných v kartě zákazníka, z výměru důchodu, faktur a složenek. Dále ověřoval, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Dle karty zákazníka žalovaná uvedla, že pobírá starobní důchod, nemá vyživovací povinnost ani další úvěr. Po opětovném poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. učiněném u jednání, žalobkyně další důkazy neoznačila. 4. U jednání, ke kterému se žalovaná po omluvě nedostavila, soud po provedení předložených listinných důkazů dospěl k těmto skutkovým závěrům: Strany mezi sebou dne [datum] uzavřely Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla téhož dne poskytnuta žalované částka 70 000 Kč, a to v hotovosti, jak je potvrzeno podpisem smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit úvěr spolu s úrokem ve výši 11 900 Kč a odměnou za administrativní činnost 14 000 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 39 900 Kč, to vše ve 80týdenních splátkách po 1 698 Kč. Na dluh bylo ze strany žalované uhrazeno 71 400 Kč. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne [datum] byla uhrazena na dluh částka 68 000 Kč. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalovaná odeslala poskytovateli úvěru dne [datum] doporučený dopis. Žalobkyně předložila z dokumentů týkajících se zkoumání úvěruschopnosti žalované pouze kartu zákazníka, ze které vyplývá pouze tvrzení o příjmu ze starobního důchodu ve výši 13 251 Kč a výdaje v celkové výši 8 851 Kč. Karta zákazníka obsahovala pouze údaje sdělené žalovanou, a to, že žije u syna, kde hradí 1/3 nákladů, tj. 500 Kč. Osobní výdaje ohodnotila na 3 900 Kč. Žalobkyně nijak nedoložila jinými důkazy než kartou zákazníka, jaké měla žalovaná příjmy a výdaje. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací lístek. 5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky včetně pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. <i>6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně není důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalované. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle nové judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. V tomto případě žalobkyně po opakovaném poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedla pouze to, co je uvedeno výše. Soud nepovažuje takový postup právního předchůdce žalobkyně za dostatečný. Dle soudu měl její právní předchůdce řádně zkoumat jak příjmy, tak výdaje žalované. Právní předchůdce se spokojil pouze s tvrzeními žalované, což je zcela nedostatečné. Soud tedy nemá za prokázané řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před podpisem smlouvy o úvěru, a tedy splnění podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno je to, že ze strany právního předchůdce žalobkyně byla poskytnuta částka 70 000 Kč k rukám žalované. Žalovaná uhradila na dluh celkem 71 400 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, které ovšem bylo celé vráceno, resp. bylo dokonce přeplaceno. Vzhledem k tomu byla žaloba zamítnuta, a to i ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní, neboť smlouva byla soudem posouzena jako neplatná. 12. Jelikož žalovaná uhradila na dluhu více, než činila jistina a částka, kterou uhradila, byla uhrazena nejpozději [datum], tak se žalovaná nedostala do prodlení, neboť žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od [datum]. Soud tedy nepřiznal ani nárok z úroku z prodlení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádné ze stran nepřiznal náklady řízení, ačkoliv byla žalovaná v řízení plně úspěšná. Žalované však nevznikly v řízení žádné náklady, soud jí