3 C 43/2023-26 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 15 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek 5 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 31týdenních (sedmidenních) splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž ke dni [datum] porušil své závazky ze smlouvy. Pohledávka byla postoupena žalobkyni s účinností k [datum]. Žalovaný od uzavření smlouvy do postoupení pohledávky uhradil částku 500 Kč. Ke dni [datum] činila dlužná jistina 9 677,42 Kč, dlužný souhrnný poplatek 5 322,58 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 18 907 Kč. Žalovaný již neuhradil na žádný svůj dluh ničeho, ani po odeslání předžalobní upomínky. 2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena. 4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný konkludentně souhlasil, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem v [obec a číslo], [PSČ], [ulice a číslo] jako věřitelem dne [datum] vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši 15 500 Kč v 31týdenních splátkách po 500 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění předcházející žalobě, o jejímž odeslání dne [datum] svědčí podací lístek. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradil. 6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jež byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, podle níž byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. 7. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku [rok], nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dosavadních právních předpisů. 8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle ustanovení § 658 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a násl. občanského zákoníku Smlouva byla za daných okolností shledána platnou. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinností na žalovaném. Žalovaný však neplnil sjednané podmínky smlouvy tím, že řádně a čas nehradil sjednané splátky. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci pohledávky za žalovaným i jeho výši. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s příslušenstvím. 11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen podle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení částečně zkapitalizovala ke dni postoupení pohledávky částkou 18 907 Kč. Ode dne následujícího byl úrok z prodlení stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.