6 C 16/2023-133 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 98 032,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku dne [datum]. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal celkovou částku uhradit v měsíčních splátkách po 772 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnou částku 30 000 Kč s tím, že částka 15 648 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku a 6 000 kč činí náklady. Na účet žalovaného se žalobkyně zavázala vyplatit zbývající částku 8 352 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni v souvislosti s poskytnutým úvěrem celkovou částku ve výši 55 584 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu a zaplatit také úrok ve výši 25 584 Kč, a to v 72měsíčních splátkách po 772 Kč ke každému 15. dni kalendářního měsíce. Přílohu 2 úvěrové smlouvy tvoří smlouva o zřízení doplňkové služby [název], která umožňuje žalovanému na jeho žádost a za úhradu odložit nebo přerušit splácení úvěru. Žalobkyně doložila žádost žalovaného o doplňkové služby [název], o kterou požádal ještě před uzavřením úvěrové smlouvy. Formulář pro standardní informace prokazoval, že žalovaný byl seznámen s podmínkami produktu. Žalovaný obdržel také předsmluvní informace. Podle č. 5 smlouvy o úvěru je žalobkyně oprávněna jistinu úvěru zesplatnit, pokud nedojde ze strany žalovaného k úhradě celé dlužné částky ani po dvou upomínkách. 5. Z potvrzení o povolení k inkasu je zřejmé, že žalovaný u mBank S.A. zadal limit pro jednotlivé platby 3 600 Kč. Z částečného bankovního výpisu banky žalobkyně i žalovaného je patrné, že byla uhrazena verifikační platba 1 Kč k prokázání identity žadatele úvěru. Doklad o čerpání úvěru prokazuje, že částka 8 352 Kč byla žalovanému vyplacena převodem na bankovní účet a částka 15 648 Kč byla převedena na účet společnosti x [právnická osoba], čímž byl doplacen úvěr č. 138229 Kč. Žalovanému bylo zasláno potvrzení o vyplacení úvěru se sdělením výše měsíční splátky včetně doplňkových služeb 1 298 Kč. 6. Z přílohy [číslo] úvěrové smlouvy vyplývá posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný uvedl příjem 22 489 Kč, pravidelné náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 6 781 Kč s tím, že má i další jednorázové mikro úvěry ve výši 27 200 Kč. Výsledné skóre bylo vyhodnoceno jako nižší bonita. 7. Z výpisů z účtu je patrno, že žalovanému přišla na účet výplata za září 22 104 Kč, za říjen 23 246 Kč, za listopad 22 118 Kč. Z výpisu jsou zřejmé pravidelné transakce ve prospěch sázkové [právnická osoba] v řádu mnoha tisíc Kč (např. za 1 měsíc 60 208 Kč). Výdaje na m-spoření tvoří částky v řádu nižších stovek Kč. Dále je zřejmé, že žalovaný splácí úvěr Za období [číslo] byl zůstatek na účtu záporný - 87,10 Kč, za období [číslo] činil zůstatek 3 387,35 Kč a za [číslo] činil zůstatek 1 978,84 Kč. 8. Upomínkou [číslo] zaslanou dne [datum] a upomínkou [číslo] ze dne [datum] byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužné splátky úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného informovala o prohlášení jeho úvěru za splatný ke dni [datum] a současně ho vyzvala k úhradě již splatné částky. 9. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu. Ze sdělení žalobkyně vyplynulo, že žalovaný uhradil žalobkyni částku 10 381,55 Kč. 10. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 11. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin. 12. Soud posoudil věc po právní stránce takto: 13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Na podkladě hora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně. 22. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako příjem částku 22 489, který vyplývá z výpisů z účtu. Ke zkoumání výdajů žalovaného nebylo ničeho zjišťováno. Dokonce je u položky sázky uvedeno 0 Kč, přestože žalovaný prokazatelně vynaloží na sázky několik desítek tisíc měsíčně. Žalobkyně si nevyžadovala podklady k tvrzením žalovaného o jeho pravidelných měsíčních výdajích např. chod domácnosti, telefon, internet a vystačila si pouze s tvrzením o nákladech na bydlení ve výši 3 000 Kč, které však nevyplývají ani z výpisů z účtu. Z těchto předložených výpisů z účtu je evidentní, že příjmy žalovaného jsou více méně shodné s jeho výdaji, navíc si musel opakovaně půjčit peníze s krátkodobou splatností od nebankovních institucí ([právnická osoba] [anonymizováno], [právnická osoba] [právnická osoba], x [právnická osoba], [právnická osoba]). Pokud by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost řádně, nemohla by dojít k závěru o finančním zůstatku spotřebitele 11 410 Kč měsíčně. O neschopnosti žalovaného dostát svým závazkům svědčí i skutečnost, že předmětný úvěr byl ze 72 % využit na splacení předchozího úvěru. Již z těchto skutečností plyne, že schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr byla tímto podstatně ohrožena. Ž