6 C 40/2023-89 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 28 470,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o úvěru č. [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] a žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku dne [datum]. Na základě úvěrové smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 19 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 20 295,80 Kč do [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o úvěru č. B0010940404446339 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO] se dne [datum] zavázala žalovanému poskytnou částku 19 000 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru 20 295,80 Kč a žalovaný se zavázal celkovou částku 39 899,64 Kč vrátit jednorázově do [datum]. Formulář pro standardní informace prokazoval, že žalovaný byl seznámen s podmínkami produktu. 5. Z částečného bankovního výpisu banky společnosti [právnická osoba] je patrné, že částka 19 000 Kč byla žalovanému vyplacena převodem na bankovní účet. 6. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo prokázáno, že společnost x [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (viz. Smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a [datum]). 7. Na výzvu soudu k posouzení úvěruschopnosti žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného za období [datum] – [datum], z něhož jsou viditelné pouze příjmy žalovaného a ostatní položky jsou začerněny. Z předloženého výplatního lístku [číslo] je patrný příjem 10 000 Kč. 8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu 9. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 10. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a vzal za prokázaná zjištění učiněná z listin, neboť tato vzájemně obsahově korespondovala a nebyly žádnou ze stran vzneseny námitky správnosti či pravosti listin. 11. Soud posoudil věc po právní stránce takto: 12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. 17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 19. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 20. Na podkladě hora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze částečně. 21. Žalobkyně odkazuje na listiny jejího právního předchůdce, který vycházel z měsíčního příjmu ve výši 10 000 Kč žalovaného a z příjmů patrných z výpisu z účtu, které jsou sice nadstandardní, avšak nemají žádnou vypovídací hodnotu, pokud nejsou známy rovněž výdaje. Žalobkyně tak evidentně rezignovala na zjišťování výdajů žalovaného minimálně na bydlení. Je považováno za naprosto nedostatečné, že se spokojila s ne zcela věrohodným výplatním lístkem za 1 měsíc a příjmovou stránkou žalovaného. Poskytovatel úvěru má povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovaným, když není možné vycházet pouze z jeho tvrzení, ale je třeba, aby veškeré své příjmy i výdaje žalovaný prokázal příslušnými listinami (výdaje např. nájemní smlouvou či dokladem SIPO). Lze tak uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena, když k jednání soudu se nedostavila a nemohla být tak poučena podle § 118a o.s.ř. o nedostatečnosti jejích tvrzení. 22. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 vydaného ve věci C -679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne 31. 5. 2021 čj. 29 ICdo 3/2021-55. Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto neplatnost namítne. 23. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru ze dne [datum] je ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná. Soud proto zavázal žalovaného pouze k vrácení poskytnutého plnění ve výši 19 000 Kč jako bezdůvodného obohacení 24. Z důvodové zprávy k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že …„ s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova "v době přiměřené jeho možnostem" míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých