14 C 157/2024-23 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Návrhem ze dne 17. 6. 2024 se žalobce domáhal vůči žalované ochrany rušené držby práva užívání k vodovodní přípojce, tak jak je vymezeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K důvodům uvedl, že je vlastníkem pozemků p, Anonymizováno, a pozemku , Anonymizováno, které sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalované – , Anonymizováno, v téže obci a katastrální území. Přes pozemek žalované vede vodovodní přípojka, která se následně rozvětvuje a jedna její větev vede na pozemky žalobce, druhá na pozemek žalované. Každá ze samostatných větví je osazena vlastním vodoměrem. Takto popsaná vodovodní přípojka vznikla někdy v 90. letech v době, kdy pozemky vlastnili právní předchůdci účastníků, kteří spolu vodovodní přípojku zbudovali. Přípojka sloužila vždy pro potřeby obou sousedních pozemků nyní ve vlastnictví žalobce i žalované. V měsíci únoru 2024 zaslala žalovaná žalobci dopis, v němž ho vyzvala k odstranění napojení do vodovodního řadu, následně odmítla uzavřít dohodu o zřízení věcného břemene a vyzvala žalobce k odpojení přípojky do 20. 5. 2024. Dne 20. 5. 2024 žalovaná vodovodní přípojku odpojila. Žalobce má za to, že je vlastníkem přípojky a vodovodního řadu a žalovaná ruší držbu jeho práva užívání tím, že zakázala užívání vodovodní přípojky, sdělila, že bude nucena svévolně přípojku odpojit a následně přípojku odpojila.Ačkoliv byla žaloba doručena žalované dne 24. 6. 2024, žalovaná se ve věci nevyjádřila do okamžiku vydání rozhodnutí. Během řízení žalovaná požádala 1. 7. 2024 o prodloužení lhůty o 14 dnů, kterému soud nemohl vyhovět s ohledem na zákonnou lhůtu k rozhodnutí dle § 177 odst. 1 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) v délce 15 dnů od zahájení řízení, která uplyne dne 2. 7. 2024.Výpisy z katastru nemovitostí prokazovaly vlastnictví účastníků k pozemků. Žalobce je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, a pozemku , Anonymizováno, a žalovaná je vlastníkem pozemku , Anonymizováno, kdy vůči pozemku žalované není zapsána služebnost inženýrské sítě. Žalobce nabyl pozemky s účinky vkladu 8. 4. 2008, žalovaná nabyla pozemky 16. 8. 2021.Z katastrální mapy a jí odpovídajícímu náčrtu bylo zjištěno, že pozemky účastníků spolu sousedí, přičemž uzávěr vody z hlavního uličního vodovodního řadu se dle náčrtu nachází na pozemku žalované, od něho vede vodovodní řad, který se následně rozdvojuje a jedna z větví vede na pozemek žalobce.Z přípisu žalované ze dne 16. 2. 2024 byl zjištěno, že totožně popisuje situaci sousedních pozemků, vyzývá žalobce k odstranění stromů na společné hranici mezi pozemky a konstatuje, že se bez souhlasu žalované žalobce napojil na vodovodní řad žalované, a proto jej vyzývá k odstranění napojení do vodovodního řadu a zřízení si vlastního z jeho pozemku do konce března 2024.Z přípisu žalobce žalované ze dne 2. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobce sděluje žalované nesouhlas s odstraněním stromů, dále sděluje, že přípojka byla zbudována někdy v 90. letech právními předchůdci obou účastníků, do doby, než se stala žalovaná vlastnicí nikdo nic nenamítal a nabízí žalované smírné řešení ve zřízení služebnosti inženýrské sítě.V reakci žalovaná zaslala žalobci dopis ze dne 15. 5. 2024, v němž setrvává na tom, že je stromy obtěžována nad míru přiměřenou poměrům a ve vztahu k přípojce se dovolává svého vlastnictví, kterou zbudoval její otec na své náklady. Její právní předchůdce také neudělil souhlas se zřízením vodovodní přípojky, neexistují doklady o dohodě o oprávněnosti právního předchůdce žalobce zřídit vodovodní přípojku, resp. napojit se do vodovodního řadu právního předchůdce žalované a souhlas právních předchůdců žalované k odběru vody. Dále žalovaná žádá odstranění napojení do vodovodního řadu nejpozději 20. 5. 2024, jinak bude tento odpojen.Ze shora uvedených listinných důkazů soud zjistil, že na pozemku žalované je veden vodovodní řad, který se následně rozvětvuje a jedna jeho větev vede na pozemky žalobce. Každá z větví je osazena vlastním vodoměrem (katastrální mapa, náčrt a reakci žalované ze dne 15. 5. 2024). Takto byly vodovodní přípojka a vodovodní řad zbudovány již za dobu, kdy pozemky účastníků vlastnili jejich právní předchůdci (nesporné s obsahem žaloby a přípisu žalované ze dne 15. 5. 2024, která hovoří o napojení se právními předchůdcem žalobce). Držba práva žalobce k vodovodní přípojce poklidně probíhala až do okamžiku, kdy mu žalovaná doručila dopis ze dne 15. 5. 2024. Obsahem výzvy žalované ze dne 15. 5. 2024 byl zjištěn svémocný hrozící zásah do držby práva žalobce užívat vodovodní přípojku po 20. 5. 2024.Při rozhodnutí o žalobě z rušení držby soud nejprve konstatoval její včasnost dle § 1008 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), když teprve od 20. 5. 2024 žalobci hrozil zásah do jeho držby práva (viz dopis žalované ze dne 15. 5. 2024) a žaloba byla podána dne 17. 6. 2024, tedy ve lhůtě šesti týdnu od tohoto dne.Podle § 1003 o.z. platí držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.Podle § 178 o.s.ř. platí, v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.Soud vyhověl žalobě z rušené držby, když bylo v řízení zjištěno, že žalobce byl držitelem práva užívat vodovodní přípojku (vymezenou na pozemcích žalobce a žalované). Žalobce držel právo užívat vodovodní přípojku nejméně od roku 2008, kdy nabyl nemovitosti od svého právního předchůdce s již zbudovanou vodovodní přípojkou, neboť vodovodní přípojka byla zbudována na pozemcích účastníků již v době, kdy pozemky vlastnili právní předchůdci obou účastníků. Žalovaná jako rušitel do práva žalobce svémocně zasáhla tím, že hrozila odpojením vodovodní přípojky po 20. 5. 2024. Ačkoliv samotné odpojení nebylo v řízení prokázáno, má soud v souladu s ust. § 1003 o.z. za prokázaný bezprostředně hrozící zásah spočívající v odpojení, a proto soud žalované uložil zdržet se zásahů do držby práva žalobce užívat vodovodní přípojku spočívající zejména v odpojování přípojky. Bylo-li mezi účastníky sporné, kdo je vlastníkem vodovodní přípojky, soud poznamenává, že tímto se v řízení o ochranu rušené držby zabývat nemohl právě díky § 178 o.s.ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 356 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 600 Kč ve výši 756 Kč.