14 C 80/2024-74 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 99 538,66 Kč s kapitalizovaným úrokem 9 035,04 Kč (od 15. 9. 2021 do 23. 1. 2023 ve výši 22,2 % ročně), s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 295,32 Kč (od 15. 9. 2021 do 23. 1. 2023 ve výši 15 % ročně), úrokem 22,2 % ročně z částky 95 728,66 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 95 728,66 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že dne 15. 9. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . s žalovanou smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalované dne 15. 9. 2021 úvěr 100 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem 22,2 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 456,53 Kč počínaje 20. 10. 2021. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr dne 23. 1. 2023 za splatný. Žalovaná dlužnou částku ani přes upomínání neuhradila, proto žalobkyně podala tuto žalobu, jíž se domáhá úhrady nesplacené jistiny 95 728,66 Kč, smluvních poplatků 3 810 Kč, celkem tedy částky 99 538,66 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. V rámci provedeného dokazování soud ze Smlouvy o úvěru , Anonymizováno, uzavřené ze dne 15. 9. 2021, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné produktové podmínky zjistil, že se právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, ., (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) zavázala poskytnout žalované bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 100 000 Kč s datem čerpání od 15. 9. 2021 a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit společně se sjednanými poplatky, pojištěním a úroky 22,2 % ročně formou 96 anuitních měsíčních splátek po 2 456,53 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 10. 2021. RPSN činila 25,15 %. Současně se smluvní strany dohodly (čl. III bod 6.) na oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně v případě prodlení žalované prohlásit celý dluh za ihned splatný. Smlouva obsahovala také ujednání o povinnosti žalované hradit poplatky a jejich výši. Výše poplatků byla uvedena také sazebníkem.4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované před uzavřením smlouvy informace dle § 95 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Ze sazebníku poplatků bylo zjištěno, že upravoval poplatky totožně, jako bylo sjednáno ve smlouvě.6. Z platební historie bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované dne 15.9.2021 částku 100 000 Kč a dále pak byly zjištěny úhrady dluhu žalovanou.7. Z výpisu z úvěrového účtu žalované bylo zjištěno, že k 18. 9. 2023 žalovaná dlužila na jistině 95 728,66 Kč, splatném úroku 9 035,04 Kč, splatných poplatcích, pojištěních a pokutách 3 810 Kč, splatném úroku z prodlení z jistiny 60,99 Kč, splatném úroku z prodlení z úroku 234,33 Kč.8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 25. 1. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila z důvodu prodlení žalované celý úvěr ve výši 108 869,02 Kč za splatný.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 9. 2023 včetně příloh (dohodě o výši úplaty, potvrzení o zaplacení úplaty, seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou společnosti , Anonymizováno, a.s., která tuto pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2023 včetně příloh (dohodě o výši úplaty, potvrzení o zaplacení úplaty, seznamu postoupených pohledávek) postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 25. 9. 2023 odeslaným 26. 9. 2023 a dopisem ze dne 9. 10. 2023 odeslaným téhož dne.10. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 9. 10. 2023 odeslané téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.11. Žalobkyně byla vyzvána k doložení listin prokazujících zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy o úvěru , Anonymizováno, Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, kdy bylo zjištěno, že žalovaná je vdaná, vyživuje 1 osobu, žije od 14. 9. 2014 v pronájmu, od 1. 9. 2019 je zaměstnána jako dělnice u , právnická osoba, , , adresa, na dobu neurčitou s ověřeným z potvrzení o příjmu průměrným čistým měsíčním příjmem 23 833 Kč. Celkový měsíční příjem domácnosti pak činí 70 000 Kč. Co se týká výdajů, pak právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z ověřených výdajů ve výši 5 569 Kč, tj. externích splátek hrazených na spotřebitelské závazky a částky 8 369,62 Kč, tj. neověřených životních nákladů vycházejících ze statistického propočtu, a to i přesto, že žalovaná byla majitelkou běžného účtu. Dále právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, v bankovním a nebankovním registru klientských informací a databázi MV ČR, kde provedla kontrolu platnosti předloženého dokladu totožnosti, vše s negativním výsledkem.12. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále je o. s. ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti a pravosti listin a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Soud vzal zjištěními z žádosti o úvěr ve spojení s potvrzením o výši příjmu žalované, že již v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobkyně sice v době uzavření smlouvy vycházela z ověřeného příjmu žalované v průměrné výši 23 833 Kč měsíčně, ale současně nevyžadovala od žalované doklady ověřující výši všech jejich výdajů, kdy v případě částky 8 369,62 Kč vycházela pouze ze statistického propočtu a to i přesto, že žalovaná měla zřízen bankovní účet, na který mu žalobkyně zaslala jistinu úvěru. Vycházela-li žalobkyně z neověřených výdajů žalované, bylo její posouzení úvěruschopnosti provedeno na základě nedostatečných informací. Nedostatečnost zjišťovaných informací nevyvrátila ani negativní lustrace žalované jak v interních, tak externích databázích dlužníků. Výsledek posouzení úvěruschopnosti vycházející z nedostatečných informací v době uzavření smlouvy, zakládá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr a tento závěr je podložen i zjištěním o faktickém splácením ze strany žalované, která na dluh ve výši 100 000 Kč uhradila celkově pouze 27 650,28 Kč.13. Podle § 2991 o. z. platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.15. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalované a v její prospěch peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stíhala žalobkyni jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá ustanovení § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti žalobkyně dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s ustanovením § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Soud právně kvalifikoval nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. jako plnění bez platného závazku, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 100 000 Kč po odečtení úhrad 27 650,28 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 72 349,72 Kč. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části jistiny a nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání – úroků, úroků z prodlení, poplatků shledána nedůvodnou.16. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle mo