14 C 97/2024-49 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 35 000 Kč s úrokem 18,9 % ročně z částky 35 000 Kč od 2. 1. 2024 do 30. 1. 2024, s úrokem 15 % ročně z částky 35 000 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 000 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení, s úrokem 1 630,22 Kč a částky 500 Kč. K důvodům žaloby uvedla, že uzavřela s žalovaným dne 2. 11. 2018 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které žalovanému aktivovala běžný účet č. , č. účtu, . Dne 17. 5. 2020 uzavřela s žalovaným Dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, na jehož základě poskytla žalovanému kontokorent 35 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet. Pro porušení povinnosti žalovaného řádně splácet dlužnou částku využila žalobkyně svého oprávnění ze smlouvy a celý dluh žalovaného ke dni 2. 1. 2024 zesplatnila, o čemž ho informovala dopisem ze dne 3. 1. 2024. Žalovaný i nadále dluží jistinu 35 000 Kč, úrok 1 630,22 Kč (součet nesplacených smluvních úroků od 1. 10. 2023 do 1. 1. 2024, tj. dne předcházejícímu zesplatnění), smluvní úroky uvedené ve výroku I., úroky z prodlení uvedené ve výroku I. a 500 Kč na nepovoleném debetu.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.V rámci provedeného dokazování soud z Rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne 2. 11. 2018 uzavřené prostřednictvím komunikace na dálku a z obchodních podmínek, které byly její součástí zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytovat platební služby mimo jiné zřídit běžný účet č. , č. účtu, v měně CZK pro žalovaného a umožnit mu vložení na účet a výběr z účtu nebo provádět převod peněžních prostředků.Z Dodatku č. 1 k Rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne 17. 5. 2020 uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 35 000 Kč připsáním na jeho bankovní účet a žalovaný se zavázal tyto prostředky průběžně splácet společně s úrokem 18,9 % ročně, a to nejpozději do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se žalovaný dostane do minusu s tím, že k datu měsíční splatnosti úroků musí být na účtu k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předcházející měsíc.Z podmínek pro používání kontokorentu, které byly součástí Dodatku č. , hodnota, (viz. ostatní ujednání) bylo zjištěno, že mezi stranami bylo smluveno oprávnění žalobkyně v případě porušení povinnosti žalovaného odstoupit od smlouvy.Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému informace dle § 95 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.Z přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu byla zjištěna výše nákladů na vymáhání ve výši 500 Kč.Z Dodatku č. 1 bylo zjištěno, že informace byly zaslány do schránky dokumentů internetového bankovnictví žalovaného.Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za období od 8. 12. 2022 do 6. 2. 2024 byl zjištěn debetní zůstatek ke dni 6. 2. 2024 ve výši 500 Kč.Z přehledu čerpání kontokorentu bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal peněžní prostředky do výše 35 000 Kč a na účtu neudržoval od 1. 10. 2023 peněžní prostředky ve výši úroků z kontokorentu 560,29 Kč. Ke dni 11. 12. 2023 činil zůstatek na účtu 500 Kč. Souhrn nesplacených úroků k 2. 1. 2024 činil 1 630,22 Kč.Z dopisu ze dne 3. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu neplacení žalovaným, vyzvala žalovaného k předčasnému uhrazení celkového dluhu ve výši 37 130,22 Kč do 11. 1. 2024 a upozornila žalovaného na možnost vymáhání soudní cestou. Z interního dokladu odeslané pošty bylo zjištěno, že zásilka byla odeslána 3. 1. 2024.Žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posuzovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z lustrace žalovaného v Bankovním registru klientských informací a Nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, příjmu žalovaného ze zaměstnání 40 000 Kč (ověřené výpisem z bankovního účtu žalovaného) a také z pohybů na účtu žalovaného č. , č. účtu, , kde nebyly zjištěny žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností či transakce, ze kterých by bylo možné dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného splácet úvěr. Z úvěrové zprávy ke dni 17. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný neměl k tomuto dni žádný existující kontrakt. Z přehledu žádostí bylo zjištěno, že žádosti žalovaného o kontokorent či půjčky do 1. 1. 2020 byly zamítnuty, taktéž i od 20. 5. 2020 byly žádosti o půjčku zamítnuty.Soud hodnotil provedené důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech v souladu s ust. § 132 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“) a vzal zjištění učiněná z listin za prokázaná, neboť v řízení nebyla uplatněna námitka pravosti a správnosti, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti, které by zjištění učiněná z listin popíraly. Přestože rámcová smlouva i Dodatek č. 1 byly uzavřeny prostřednictvím komunikace na dálku, neměl soud pochybnosti o osobě žalovaného ani o obsahu tohoto právního jednání, neboť listiny byly opatřeny osobními údaji žalovaného, podepsané prostřednictvím SMS kódu v internetovém bankovnictví (tedy nahrazeny mechanickými prostředky) a výpis z bankovního účtu prokazoval, že žalovaný nejen z bankovního účtu č. , č. účtu, vybíral, ale také na tento účet vkládal peněžní prostředky, tudíž obsahu uzavřené smlouvy o běžném účtu odpovídalo i chování žalovaného po uzavření smlouvy.Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na základě Dodatku č. , č. účtu, napočítaných za předcházející měsíc, v důsledku čehož žalobkyně využila svého oprávnění a odstoupila od smlouvy s žalovaným dopisem ze dne 3. 1. 2024. Žalovaný i nadále dluží jistinu 35 000 Kč, úrok 1 630,22 Kč (součet nesplacených smluvních úroků od 1. 10. 2023 do 1. 1. 2024, tj. dne předcházejícímu zesplatnění), úrok 18,9 % ročně z částky 35 000 Kč od 2. 1. 2024 do 30. 1. 2024, úrok 15 % ročně z částky 35 000 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 000 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení a částku 500 Kč (přečerpaný zůstatek na účtu).Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Při právním posouzení věci soud konstatoval, že žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvou o úvěru dle § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky 18,9 % ročně. Soud konstatoval platnost smlouvy i ve vztahu k § 87 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, vycházela z ověřených informací, které nezakládaly důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně, která splnila své povinnosti poskytnutím částky 35 000 Kč žalovanému, důvodně odstoupila od smlouvy pro porušení povinnosti žalovaného udržovat na bankovním účtu dostatek peněžních prostředků a v důsledku toho, se stal celý dluh žalovaného splatný 3. 1. 2024. Žalobkyni vznikl nárok na zaplacení jistiny 35 000 Kč, úroku 1 630,22 Kč (součtu nesplacených smluvních úroků od 1. 10. 2023 do 1. 1. 2024, tj. dne předcházejícímu zesplatnění), úroku 18,9 % ročně z částky 35 000 Kč od 2. 1. 2024 do 30. 1. 2024, úroku 15 % ročně z částky 35 000 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení a v důsledku prodlení žalovaného dle § 1970 o. z. také nárok na úroky z prodlení ve výši nařízení vlády 351/2013 Sb., tj. 15 % ročně z částky 35 000 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení, včetně částky 500 Kč nepovoleného debetního zůstatku.Požadovala-li žalobkyně od 31. 1. 2024 na místo úroku 18,9 % ročně jen úrok 15 % ročně, byl její nárok v souladu s § 122 odst. 4 z. č. 257/2016 Sb., neboť 90 dnů od splatnosti uběhlo 30. 1. 2024 a od této doby vznikl žalobkyni nárok na úroky jen ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení. Nároky žalobkyně byly důvodné, a proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 620 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 420 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou, Anonymizováno, úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem říze