15 C 45/2024-30 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne , právnická osoba, . 2021. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se zavázala společně se souhrnným poplatkem ve výši , částka, splácet formou týdenních splátek ve výši , částka, . Žalovaná uhradila celkem , částka, , přičemž ničeho dalšího ani přes upomínky neuhradila, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.2. Protože účastníci, žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřila a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění:- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, bylo zjištěno, že předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši , částka, , přičemž se žalovaná zavázala společně s poskytnutou částkou uhradit i souhrnný poplatek ve výši , částka, (úrok , částka, , poplatek za zpracování , částka, , poplatek za hotovostní inkaso , částka, ), a to formou 60týdenních splátek ve výši , částka, .- z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná požadovala poskytnutí úvěru ve výši , částka, .- z evidenční karty klienta ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla v době sjednání úvěru invalidní důchodkyní s příjmem , částka, měsíčně a výdaji , částka, na bydlení a životním minimem na ověření ve výši , Anonymizováno, , tedy s měsíčním disponibilním zůstatkem ve výši , částka, .- z historie úvěru ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná splácela nepravidelně, přičemž poslední platba z její strany byla učiněna ve 22. kalendářním týdnu roku , Anonymizováno, .- z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, , a to s upozorněním na možnost soudního vymáhání dlužné částky (poštovní podací arch , Anonymizováno, ).3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní i z jejich žalobních tvrzení, kterým žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala a dospěl k následujícímu skutkovému závěru:4. Žalobkyně na základě dohody poskytla žalované částku ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky žalobkyni uhradit formou 60týdenních splátek společně se sjednaným poplatkem ve výši , částka, . Žalovaná však poslední splátku uhradila ve 22. týdnu roku , Anonymizováno, a další již nehradila, dostala se tedy do prodlení, načež byla vyzvána k uhrazení celé dlužné částky.5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Na základě shora uvedených listinných důkazů a v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že nárok uplatněný v žalobě je zcela důvodný.10. Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že žalobkyně již v žalobním návrhu soudu předestřela způsob, jakým úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru zkoumala. Žalobkyně žalovanou ověřila v databázích, v insolvenčním rejstříku. Své úvahy doložila evidenční kartou klienta ze dne , datum, . Dále žalobkyně postup ohledně zkoumání úvěruschopnosti dotvrdila v rámci podání ze dne , datum, , kdy zároveň soudu předložila kopie poštovních poukázek odesílatele ÚP ČR a příjemce – žalované. Co se tedy týká zkoumání úvěruschopnosti žalované, pak má soud za to, že žalobkyně postupovala legitimním způsobem plně v souladu s § 86 zákona o ochraně spotřebitele, řádně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele.11. Soud dospěl s ohledem na výše uvedené k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou, jakožto spotřebitelem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o.z. ve spojení s úpravou dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala uhradit společně s poplatkem ve výš , částka, formou měsíčních splátek, které řádně nedodržela. Žalobkyně v řízení prokázala vznik pohledávky za žalovanou, tak i její výši, proto soud rozhodl tak, že zcela žalobnímu návrhu vyhověl, přičemž rovněž bylo žalobkyni vyhověno co do nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu od , datum, do zaplacení ve výši 11, 75 % ročně z částky , částka, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.)12. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, .13. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. a II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.