3 C 266/2021-151 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 78 075 Kč spolu s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. K odůvodnění žaloby uvedl, že se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Společnost“) uzavřel smlouvu o dílo, na základě které pro Společnost vykonával kovoobráběčské a zámečnické práce u [právnická osoba] [země], a to v období od [datum] do [datum]. Za takto provedené dílo vyúčtoval společnosti částku celkem 176 941 Kč. Z této částky bylo uhrazeno pouze 98 866 Kč a zbývá tak doplatit 78 075 Kč. Žalovaný v době uzavření smlouvy působil jako jednatel Společnosti a za své jednání u Společnosti byl trestními soudy uznán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 let. Jedním z poškozených přihlášených do trestního řízení proti žalovanému byl i žalobce, který byl však se svým nárokem odkázán na občanskoprávní řízení. S ohledem na odsouzení žalovaného jako fyzické osoby požaduje žalobce škodu spočívající v neuhrazených fakturách po žalovaném. Vedle samotné částky požaduje také úhradu dohodnutého úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky od splatnosti faktur, resp. v návaznosti na částečnou úhradu faktury č. [rok]. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ji neuznává, neboť má za to, že žalobci byly proplaceny všechny faktury vystavené po [datum], k tomu však neoznačil žádný důkaz. K tomu dni došlo k ukončení jeho podílu na Společnosti a také již nebyl jednatelem. Před tímto datem vypověděl všechny práce v zahraničí. O změně majitele Společnosti informoval obchodní partnery. Žalobce tak dle žalovaného ukončil práci pro Společnost a nadále tak byl zaměstnán a placen přímo francouzskou firmou. Přesto žalobce vystavoval i nadále faktury duplicitně. Dále doplnil, že k prodeji podílu ve Společnosti byl donucen pod nátlakem. Prodejem přišel o možnost nakládat s účty i majetkem Společnosti, kdy v následující den po podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu předal všechny podklady novému majiteli. Žalovaný popřel, že by se nějak účastnil na chodu jiné firmy založené bratrem pod názvem [příjmení] [příjmení]. Toto své tvrzení změnil po výslechu svého bratra [celé jméno svědka] tak, že v ní byl několik týdnů evidován jako jednatel, že se tak stalo rozhodnutím jejich právníka [titul] [příjmení] a že pro ni dělal nějaké stavební výpočty. 3. Žalobce odmítl, že by fakturoval odvedenou práci dvakrát. Faktury vystavoval pouze Společnosti, kdy následně po ukončení prací na podzim [rok] mu bratr žalovaného [celé jméno svědka] vyplatil ještě 80 000 Kč. Dále doplnil, že i po převodu Společnosti dále žalovaný spolu s bratrem [jméno] nakládali s účty Společnosti. 4. Žalovaný v návaznosti na tvrzení žalobce o výběrech z účtů Společnosti i po převodu Společnosti uvedl, že toto je možné a pokud je to uvedeno v trestním rozsudku, tak k těm výběrům došlo. Po tom [datum] chodil do práce, normálně fungoval, přístupy do banky zůstaly nezměněny, až poté došlo ke změně přístupů. K úhradě částky 80 000 Kč uvedl, že toto uhradil žalobci ze svých vlastních prostředků prostřednictvím svého bratra [celé jméno svědka], který měl tyto věci na starosti. 5. Soud provedl všechny listinné důkazy a provedl výslechy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Mezi žalobcem a Společností byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo provedení kovoobráběčských a zámečnických prací u [právnická osoba] [země], a to v období od [datum] do [datum] (Smlouva o dílo, výslech žalobce v trestním řízení). Žalobce vyúčtoval Společnosti celkem částku 176 941 Kč (faktura č. [rok] na částku 4 356 EUR, tj. 113 234 Kč, faktura č. [rok] na částku 42 471 Kč, faktura č. [rok] na částku 21 236 Kč, podací lístky). Na faktury bylo uhrazeno 98 866 Kč. Část sumy byla žalobci vyplacena od svědka [celé jméno svědka] (nesporná tvrzení, výslech žalobce v trestním řízení). Žalobce byl jako společník a jednatel Společnosti vymazán z obchodního rejstříku dne [datum] (výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný byl dne [datum] odsouzen rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka [obec] č. j. [spisová značka] k trestu odnětí svobody v trvání 5 let za spáchání zločinu podvodu podle ustanovení § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím,„ že od počátku roku [rok] do konce toho roku sám či prostřednictvím zaměstnanců Společnosti objednával stavební materiál, zboží, práce a služby, které odebíral a takto činil, ačkoliv věděl, že se Společnost nachází ve špatné ekonomické situaci projevující se nedostatkem finančních prostředků použitelných k úhradě závazků z minulosti i závazků nově vznikajících, které ve svém souhrnu např. v únoru [rok] činily cca 22 milionů Kč, jakož i nedostatkem finančních prostředků použitelných k financování výstavby domů, ohledně nichž byly uzavřeny smlouvy o dílo, přičemž nemohl ani očekávat, že by mohlo dojít ke zlepšení této ekonomické situace, neboť i kdyby dlužníci Společnosti případně splnili své závazky vůči Společnosti, jednalo by se řádově o jednotky milionů korun, jejich příjem v kritickém období by již nemohl přinést významné zlepšení ekonomické situace Společnosti. V chodu Společnosti se pak tato situace projevovala tím, že nejpozději od počátku roku [rok] již nebyl schopen hradit či plnit své závazky vůči obchodním partnerům a zákazníkům a pokud tyto v omezené míře plnil, dělo se tak zcela náhodně a nesystematicky, bez jakékoliv známky snahy o stabilizování ekonomické situace Společnosti a získání svých závazků pod kontrolu, kdy naopak vstupoval do dalších závazkových vztahů, z nichž pro něj vyplývala platební povinnost; své závazky hradil především tehdy, pokud byl veden snahou udržet navázaný obchodní vztah a dosáhnout dalších plnění ze strany obchodního partnera. O situaci Společnosti neinformoval obchodní partnery“ (rozsudek KS [obec], jehož potřeba provedení vyplynula z obsahu spisu). Toto rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno odvolacím soudem (rozsudek VS [obec] č. j. [číslo jednací]). Žalobce se přihlásil do trestního řízení se škodou ve výši 78 075 Kč, avšak s ohledem na insolvenční řízení vedené na majetek žalovaného, nemohlo být o škodě v trestním řízení rozhodnuto (rozsudek KS [obec], rozsudek VS [obec]). V srpnu [rok] převedl žalovaný Společnost na nového vlastníka a zároveň byla ukončena jeho funkce jednatele [příjmení] (výpis z obchodního rejstříku). Avšak i po tomto převodu nadále disponoval s účty Společnosti, ze kterých vybíral finanční prostředky v řádech desítek tisíc EUR buď on sám, nebo po dohodě jeho bratr [celé jméno svědka] (shodná tvrzení, rozsudek KS [obec]). 6. Bratr žalovaného [celé jméno svědka] spolupracoval se Společností na zahraničních zakázkách a domlouval také práci s žalobcem (výpověď svědka [celé jméno svědka]). Ve výpovědi svědek uvedl, že měl dispoziční právo k účtu Společnosti, které mu bylo následně ze dne na den zrušeno, jakmile byla na nové majitele převedena Společnost. Potom už s účtem nenakládal, resp. si na to nevzpomínal. Do okamžiku převodu Společnosti bylo z její strany všechno uhrazeno, spolupráce s francouzskou [právnická osoba] byla bez problémů. Nevěděl nic o tom, že by on sám pak platil žalobci po převodu Společnosti, ani nevěděl, z čeho by mu to hradil. Někdy v té době založil novou [právnická osoba] [příjmení], tato firma neměla žádnou souvislost se Společností. Žalovaný mu tam pomáhal s výpočty, nebyl jednatelem ani společníkem. Tuto výpověď po předestření výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [příjmení] změnil tak, že v té [právnická osoba] [příjmení] byl žalovaný pouze krátkou dobu jako jednatel, chtěli spolupracovat, protože jsou bratři. Po dohodě s jejich právníkem JUDr. [příjmení] žalovaný přestal být jednatelem, on tam dělal jenom nějaké výpočty. 7. Francouzská [právnická osoba], u které žalobce vykonával dílo objednané Společností, uhradila své závazky z takto provedených děl přímo na účet Společnosti a nikoliv žalobci. Smlouvu měla uzavřenu pouze se Společností. Ještě dne [datum] zaslala na účet Společnosti částku 14 316 EUR (výslech jednatele [příjmení] a výpis z účtu této společnosti). 8. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [příjmení], kdy existence této společnosti vyplynula z obsahu spisu, soud zjistil, že žalovaný se stal jednatelem ke dni založení této společnosti, ke kterému došlo [datum] a jeho funkce zanikla dne [datum]. Z trestního rozsudku KS [obec] vyplynulo, že na [právnická osoba] [příjmení] se měly převádět zakázky Společnosti. 9. Společnost byla z obchodního rejstříku vymazána dne [datum] poté, že byl zrušen konkurz na její majetek (výpis z obchodního rejstříku). 10. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Žalobce uzavřel se Společností smlouvu o dílo, které řádně splnil, vyúčtoval a dostal pouze částečně zaplaceno. I přes tvrzení žalovaného, že po převodu Společnosti tuto již nemohl nijak ovládat a hradit pohledávky žalobce, bylo prokázáno, že jak on, tak jeho bratr [jmé