3 C 3/2024-55 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 6. 11. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 16 760 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) s žalovaným uzavřela dne 23. 10. 2018 Smlouvu o úvěru č. , číslo, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 2 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso 4 800 Kč v 60týdenní splátkách po 360 Kč. Žalovaný na dluh uhradil 4 840 Kč. Následně se dostal do prodlení. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 12 000 Kč také na poplatcích za administrativní činnost a hotovostní inkaso 4 760 Kč a kapitalizované úrok ze smlouvy ve výši 2 517,47 Kč a kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 316,67 Kč. Dále požadovala úroky z úvěru a z prodlení ode dne kapitalizace do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne 13. 5. 2021.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně uvedla, že předchůdkyně vycházela z informací podaných žalovaným, z dokladu o příjmu ve výši 18 946 Kč, z pracovní smlouvy a dohody o srážkách ze mzdy. Z těchto dokumentů poskytovatel zjistil, že žalovaný pracuje ve společnosti , právnická osoba, a na ubytování je mu poskytována zaměstnavatelem částka 3 500 Kč, která je mu zároveň dle dohody rovnou srážena ze mzdy. Dále doplnila, že žalovaný splácel dluh od října 2018 do února 2019 a celkem uhradil 4 840 Kč.4. Vzhledem k tomu, že obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, tak soud vyšel z doložených listinných důkazů, tyto posoudil dle ustanovení § 132 o.s.ř. a dospěl k následujícímu skutkovému závěru:Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně spolu uzavřeli dne 23. 10. 2018 smlouvu o úvěru (smlouva). Na základě smlouvy načerpal žalovaný v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou měl splatit v 60týdenní splátkách po 360 Kč (smlouva). Strany se dohodly na úroku z úvěru a poplatcích v celkové výši 9 600 Kč (smlouva). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalovaný na dluh uhradil celkem 4 840 Kč (přehled plateb). Žalovaný měl ke dni uzavření smlouvy pravidelný příjem cca 18 000 Kč, kdy jeho výdaje na bydlení byly 3 500 Kč (pracovní smlouva, dohoda o srážkách, výplatní lístky). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (výzva ze dne 13. 5. 2021).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne 15. 1. 2021, jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, a žalobkyní, na základě které byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. , číslo, smlouvy včetně pohledávky za žalovaným obsažené na straně 30. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu má soud zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost poskytovatele řádně, ale zároveň je především nutné zkoumat, zda byl žalovaný schopen úvěr splatit (NS ČR č. j. 33 Cdo 1819/2023). Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako platnou, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl schopen úvěr uhradit. Soud vyšel především z toho, že žalovaný měl stálé zaměstnání a příjmem cca 18 000 Kč a výdajem na bydlení, který je obecně největším výdajem, 3 500 Kč. Při uvedeném příjmu a výši měsíční splátky 1 440 Kč má soud za to, že bylo v možnostech žalovaného úvěr splatit Z uvedeného vyplynulo, že úvěruschopnost byla u žalovaného dána. Žalovaný však svým závazkům nedostál, dluh neuhradil a žalobkyni, která prokázala poskytnutí úvěru, soud přiznal celou žalovanou částku včetně dohodnutého úroku z úvěru a poplatků, k jejichž úhradě se žalovaný také zavázal. O nároku na úrok z prodlení rozhodl soud dle ustanovení § 1970 o. z., a to za období od kapitalizace úroku do zaplacení.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 760 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 o.s.ř. a k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 o.s.ř.