3 C 34/2024-54 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni , částka, s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , číslo, . Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem v 48měsíčních splátkách po , částka, . Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostředky komunikace na dálku. Částka byla zaslána na bankovní účet. Žalovaný se zavázal i k pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním poplatkem ve výši , částka, . Žalovaný na dluh neuhradil nic a dostal se do prodlení. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši , částka, také přirostlé úroky ve výši , částka, , poplatek za pojištění , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, , smluvní pokutu ve výši , částka, a úroky z prodlení a z úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací podaných žalovanou, nahlížení do databází jako SOLUS, NRKI a insolvenčního rejstříku. Ke svým tvrzením označila částečné výpisy z účtu žalovaného obsahující zaslané mzdy za 4 měsíce v období květen–srpen 2022 a dále Hodnocení klienta, kde žalovaný označil svůj příjem ve výši , částka, měsíčně, výdaje na bydlení , částka, , na splátky poskytovateli za jiný úvěr , částka, a žádné výdaje související s jinými závazky. Dále předložila výpisy z nebankovních registrů.4. Protože strany souhlasily s rozhodnutím bez nařízení jednání soud provedl všechny navržené listiny a z nich dospěl k těmto skutkovým závěrům:Strany mezi sebou dne , datum, uzavřely Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě které byla poskytnuta žalovanému bezhotovostně částka , částka, (smlouva, výpis z účtu). Žalovaný se zavázal k pojištění schopnosti splácet úvěr (příloha č. , číslo, ). Ve smlouvě strany se dohodly, že žalovaný vrátí jistinu spolu s úrokem 48měsíčních splátkách po , částka, . Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostředky komunikace na dálku. Z Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy tvrdil příjem , částka, a výdaje na bydlení , částka, . Dále uvedl, že je zaměstnaný a bydlí u rodičů. Před poskytnutím úvěru měl žalovaný příjem průběrně , částka, (detaily výpisu z účtu). Z výpisů z databází dlužníků nevyplynuly žádné negativní informace k žalovanému. Žalovaný neuhradil na dluh vůči žalobkyni nic. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení úvěru písemnou upomínkou ze dne , datum, (výzva, poštovní podací lístek).5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne , datum, , a společným prohlášením ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitelem a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. , číslo, smlouvy včetně pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , o jehož odeslání svědčí poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně i po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedla, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala z údajů uvedených žalovaným v Hodnocení klienta, nahlížení do databází jako SOLUS, NRKI a insolvenčního rejstříku. Dále měla k dispozici částečný výpis z účtu žalovaného s příjmy za 4 měsíce. Z žalobkyní předložených důkazů však dle soudu vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal úvěruschopnost řádně, neboť si vůbec neověřil výdaje žalovaného. Vyšel pouze z tvrzení žalovaného, že má výdaje na bydlení a na další splátku. Žádné jiné běžné výdaje neuváděl. To samo o sobě je nereálné a mělo to vést právního předchůdce žalobkyně k větší obezřetnosti, minimálně ve smyslu vyžádání si jeho výpisu z účtu i co se týká výdajů a nikoliv pouze části s došlou mzdou. Na straně právního předchůdce žalobkyně tedy zcela absentuje zkoumání výdajů na straně žalovaného. Soud tedy má za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného před podpisem smlouvy o úvěru, a tedy nesplnil podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo dále prokázáno je to, že žalovanému byla poskytnuta částka , částka, . Z této částky žalovaný neuhradil nic. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Proto soud nepřiznal žalobkyni úroky z prodlení. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Postup dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalované jistinu vracet. V této věci však byl žalovaný zcela neaktivní, k žalobě, ani ke svý