6 C 13/2024-55 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 28 960 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 20. 7. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 18 000 Kč s úrokem v pevné výši 1 733 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit uvedenou jistinu včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 820 Kč, administrativního poplatku ve výši 1 667 Kč a poplatku za možnost úhrady splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 3 240 Kč, tj. celkem 33 460 Kč ve 14měsíčních splátkách po 2 390 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni 7. 8. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Dne 20. 7. 2021 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem v částce 1 733 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 8 820 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 667 Kč a inkasním poplatkem ve výši 3 240 Kč, tj. celkem 33 460 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 390 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že převzala od právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti celou částku spotřebitelského úvěru, tj. 18 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byl předpis splátek, který tvoří přílohu č. , hodnota, smlouvy. Ve smlouvě o úvěru bylo mezi smluvními stranami sjednáno, že v případě, že žalovaná poruší povinnost uhradit jakoukoli splátku řádně a včas, je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a tato smluvní pokuta je splatná následující den po tomto prodlení. Transakční historií bylo prokázáno, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně pouze 9 splátek v celkové výši 15 000 Kč.5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., , adresa, , IČO , IČO, postoupila svoji pohledávku žalobkyni. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne 15. 8. 2023.6. Dopisem ze dne 1. 11. 2023 odeslaným žalované dne 2. 11. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 33 522,12 Kč nejpozději do 16. 11. 2023 (viz. výzva před podáním žaloby, poštovní podací arch).7. Žalobkyně byla vyzvána k dotrvzení skutečností a doložení listin prokazujících zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Ohledně příjmů žalované žalobkyně sdělila, že žalovaná byla v tu dobu na rodičovské dovolené s měsíčním příjmem 10 017 Kč a výše jejích měsíčních výdajů činila 9 040 Kč. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že na bydlení a energie měsíčně vynaloží 1 000 Kč, dále na dopravu, jídlo a osobní náklady vynaloží 5 650 Kč a měsíční splátky stávajících půjček činí 2 390 Kč. K žádosti doložila pouze výpis z účtu za jeden měsíc 04/2021, z něhož je zřejmý zejména příjem od , právnická osoba, ve výši 10 017 Kč, příchozí platba (zápůjčka) od , právnická osoba, ve výši 3 000 Kč, běžné výdaje a splátka půjčky , jméno FO, a.s. ve výši 1 959 Kč. Jiné listiny ke zkoumání úvěruschopnosti nebyly žalobkyní doloženy. Nebylo ani zjišťováno, že by žalovaná byla vedena v některém z externích registrů. Prověření schopnosti žalované úvěr splácet tak zůstalo převážně v rovině tvrzení.8. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.12. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.16. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.17. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Na podkladě hora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze v části.19. Žalobkyně uvádí, že poskytovatel úvěru vycházel z měsíčního příjmu žalované 10 017 Kč a měsíčních výdajů ve výši 9 040 Kč. Posouzení úvěruschopnosti směřuje jednak ke schopnosti spotřebitele sjednaný úvěr pravidelně splácet (s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele) a dále na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení veškerých běžných výdajů měsíčně taková částka, která je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Spotřebitel má být proto chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli mu úvěr neměl být vůbec poskytnut při řádném dodržení postupů a odborné péče.20. Jelikož byly příjmy a výdaje žalované ověřeny výpisem z bankovního účtu pouze za jeden kalendářní měsíc, lze toto posouzení považovat za nedostatečné za situace, že majetková situace žalované nebyla prokázána jinými listinnými důkazy, ze kterých by byly zjistitelné příjmy a výdaje za delší časový úsek. Avšak