9 C 220/2023-150 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 29. 9. 2023 domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku v celkové výši 111 100 Kč spolu s příslušenstvím představovaným zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu nemajetkové újmy, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem a dále nezákonným rozhodnutím v rámci správního řízení vedeného před Městským úřadem v , adresa, pod sp.zn. (č.j.) , Anonymizováno, . K odůvodnění podané žaloby zejména uvedl, že Městský úřad , adresa, (dále jen správní úřad) vydal dne 16. 4. 2018 příkaz č.j. , Anonymizováno, , jehož doručením žalobci do vlastních rukou zahájil řízení o přestupcích s žalobcem podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen zákon o silničním provozu). Správní úřad vydal následně dne 27. 6. 2018 rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, , kterým byl žalobce uznán vinným z přestupků podle § 125c odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o silničním provozu a podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 téhož zákona. Žalobci byl uvedeným rozhodnutím – příkazem uložen správní trest, a to pokuta ve výši 6 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel (dále jen zákaz činnosti) v délce 6 měsíců. Proti tomuto příkazu podal žalobce odvolání, na jehož základě pak Krajský úřad , Anonymizováno, , jako nadřízený správní orgán (dále jen odvolací správní úřad) rozhodnutím ze dne 13. 5. 2019 č.j. , Anonymizováno, (dále také jen rozhodnutí druhého stupně) rozhodnutí správního úřadu potvrdil. Žalobce tak podal dne 15. 7. 2019 správní žalobu ke Krajskému soudu v , Anonymizováno, , který rozsudkem ze dne 17. 6. 2021 č.j. , spisová značka, rozhodnutí nadřízeného (odvolacího) orgánu zrušil a věc vrátil odvolacímu správnímu orgánu k dalšímu řízení. Proti tomuto rozsudku správního soudu podala žalovaná kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Tento v rámci projednání věci kasační stížnost rozsudkem ze dne 29. 11. 2022 č.j. , spisová značka, kasační stížnost zamítl. Na základě tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pak odvolací správní úřad rozhodnutím ze dne 21. 12. 2022 č.j. , Anonymizováno, zrušil výrok I. rozhodnutí správního úřadu a řízení o přestupku podle 125c odst. 1 písm. a) bod 2 zákona o silničním provozu zastavil. Rozhodnutí správního úřadu prvého stupně co do výroku o vině žalobci z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu odvolací správní úřad potvrdil a dále pak změnil uložený správní trest, kdy nově již neuložil zákaz činnosti a snížil uloženou pokutu na částku 2 100 Kč. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno a právní moci tak nabylo dne 29. 12. 2022. Žalobce i toto rozhodnutí odvolacího správního úřadu napadl správní žalobou, nicméně toto řízení o podané správní žalobě ke Krajskému soudu v , Anonymizováno, dosud nebylo skončeno a žalobce ani svůj nárok od uvedené skutečnosti v zásadě nijak neodvíjel. Žalobce však požadoval náhradu ze nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena zrušeným nezákonným rozhodnutím spočívajícím v trestu zákazu činnosti řídit motorová vozidla. Tuto nemajetkovou újmu vyčíslil na částku ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná v rámci předběžného projednání uplatněného nároku žalobci přiznala nárok ve výši 4 900 Kč. Žalobce tedy žalobou uplatnil nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve výši 45 100 Kč. Uvedenou částku nemajetkové újmy odvozoval především ze skutečnosti, že zákazem řízení mu bylo znemožněno řádně vykonávat vlastní výdělečnou činnost, když žalobce jako jednatel a jediný společník společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dohodu o zprostředkování (dále jen „smlouva“), na základě které vykonával pro druhou smluvní stranu činnost v podobě zprostředkování obchodu a služeb, přičemž byla sjednána provize za každý jeden žalobcem zajištěný obchodní případ. Právě v souvislosti s uložením zákazu řízení motorových vozidel žalobci jako jedinému společníkovi , právnická osoba, , poklesly významně příjmy plynoucí ze smlouvy. Dále žalobce svou nemajetkovou újmu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím odvozoval i od jeho omezení poskytovat péči jeho matce , jméno FO, , narozené , datum, , o níž dlouhodobě pečuje, která je v důsledku zhoršeného zdravotního stavu (jako osoba se zdravotním postižením) trvale odkázána na péči a pomoc žalobce. Žalobce tak nemohl svou matku dovážet na vyšetření a zákroky do Prahy osobním motorovým vozidlem a byl nucen toto realizovat hromadnou dopravou ze , adresa, , přičemž jak pro žalobce, tak i pro jeho matku bylo toto značně zatěžující. Cesta z místa bydliště matky žalobce do místa lékařské péče přitom co do délky jedné cesty hromadnou dopravou přesahuje 2 hodiny. Žalobce byl podle jeho mínění značně omezen v běžném způsobu života v souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím, když se nemohl plně věnovat činnosti, jež zabezpečuje jeho příjmy, a dále mu byla zásadně ztížena péče o matku, o kterou dlouhodobě pečuje.2. Pokud pak šlo o nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou správního řízení, pak žalobce především uváděl, že řízení, ač nebylo nijak složité, trvalo neúměrně dlouhou dobu a dosud fakticky ani neskončilo. Žalobce však požadoval podanou žalobou náhradu nemajetkové újmy pouze za trvání řízení po dobu, než došlo k pravomocnému zrušení (změně výroku) uloženého trestu zákazu činnosti. Po tuto dobu byla žalobci způsobena nepřiměřenou délkou řízení nejzávažnější nemajetková újma, kdy měl mimořádný zájem na tom, aby řízení proběhlo co nejrychleji. Náhradu nemajetkové újmy pak požadoval za dobu 4 let 8 měsíců a 13 dnů, tj. od 16. 4. 2018 do 29. 12. 2022, kdy trvala část správního řízení. Přestupkové řízení a navazující soudní řízení správní trvalo v rozhodné době 56 měsíců. Základní částka peněžitého zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu byla žalobcem stanovena na 55 000 Kč (15 000 Kč za první dva roky řízení + 1 250 Kč * 32). Jako důvod pro zvýšení základní částky pak žalobce spatřoval ve skutečnosti, že byl projednáván „pouze“ dopravní přestupek, který nevyžadoval rozsáhlejší a náročnější dokazování ze strany rozhodujících správních orgánů. Právě „banalita“ (zde představována skutečností, že nebylo potřeba složitějšího dokazování) projednávané věci pak podle žalobce představovala důvod pro zvýšení základní částky o 20 %. Jako další důvod pro zvýšení základní částky žalobce uvedl, že měl mimořádný zájem na tom, aby věc byla projednána v co nejkratší lhůtě, a to zejména v důsledku uloženého správního trestu zákazu činnosti. Z důvodu mimořádně zvýšeného zájmu žalobce na rychlosti řízení měl žalobce za to, že existují důvody pro zvýšení základní částky o dalších 40 %. Důvody pro snížení základní částky naopak představovala skutečnost, že řízení bylo projednáváno na čtyřech stupních, což bylo důvodem pro snížení základní částky o 40 %. Na základě uvedených skutečností se žalobce rozhodl uplatnit nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši základní částky zvýšené o 20 %, tedy 66 000 Kč. Za nepřiměřenou délku řízení pak žalobci nebyla v rámci předběžného projednání přiznána žádná částka ze strany žalované, když podle žalované bylo možné tuto nemajetkovou újmu odčinit pouhým konstatováním porušení práva. Celkově tak žalobce požadoval 111 100 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 28. 8. 2023 do zaplacení.3. Žalovaná od počátku odmítala požadované částky, když považovala žalobu za nedůvodnou. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 10. 11. 2023 zejména uvedla a potvrdila, že byl u ní žalobcem podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „OdpŠk“) dne 23. 2. 2023, uplatněn nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, a to v celkové výši 186 250 Kč z titulu jak nezákonného rozhodnutí, tak i pro nepřiměřenou délku řízení. Žalobce se podanou žádostí domáhal náhrady škody a nemateriální újmy, které mu měly být způsobeny v důsledku nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu v rámci přestupkového řízení. Žalobce konkrétně uplatnil jednak nárok na náhradu škody ve výši 2 000 Kč spočívající v nákladech za dopravně psychologické vyšetření, a jednak nárok na poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 100 000 Kč za nemožnost řídit motorová vozidla v důsledku výkonu trestu zákazu činnosti uloženého mu nezákonným rozhodnutím. Žalobce dále uplatnil nárok na poskytnutí finančního zadostiučinění ve výši 86 250 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení o správních přestupcích žalobce, kterých se měl dopustit jako řidič vozidla , Anonymizováno, RZ , SPZ, . Dané řízení probíhalo jak před správními orgány, tak také před orgány soudní soustavy. Žalovaná svým vyjádřením k žádosti ze dne 24. 8. 2023 dospěla k závěru, že byly splněny zákonné podmínky pro