9 C 253/2023-22 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku v celkové výši 93.600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých dlužných částek z titulu dluhu na nájemném a platbách spojených s nájmem bytu. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že je výlučným vlastníkem bytu na adrese , adresa, s tím, že s žalovanou jako nájemcem uzavřel celkem 2 smlouvy o nájmu předmětného bytu ve vlastnictví žalobce na adrese , Adresa zainteresované osoby 1/0, , a to nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 uzavřenou dne 1. 7. 2022, z níž vznikl žalované dluh na nájemném za měsíce září až prosinec 2022 v celkové výši 33.000 Kč, přičemž žalobce z této částky požadoval zákonný úrok z prodlení od 1. 1. 2023. Dále s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu ze dne 1. 1. 2023 na dobu určitou od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, když nájem byl sjednán na částku 8.900 Kč a zálohy na vodné a stočné ve výši 1.200 Kč, přičemž žalovaná řádně neuhradila nájem a vodné a stočné za měsíce leden až červen a celkově tak dlužila za uvedené období částku ve výši 60.600 Kč, přičemž jednotlivé částky ve výši 10.100 Kč byly splatné vždy ke každému 20. dni příslušného měsíce a žalobce i u těchto dlužných částek požadoval zákonný úrok z prodlení. Žalovaná dlužné částky žalobci neuhradila ani po opakovaném upomínání.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 18. 12. 2023.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 11. 2023 č.j. 9 C 253/2023-19 byli žalobce a žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzváni ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, ač jí tato byla doručena do vlastních rukou spolu s žalobou dne 18. 12. 2023 ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 OSŘ. Žalobce s tímto postupem projevil souhlas i předem. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.5. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobce učinil soud ve věci tato následující skutková zjištění: je výlučným vlastníkem bytu na adrese , adresa, s tím, že s žalovanou jako nájemcem uzavřel celkem 2 smlouvy o nájmu předmětného bytu ve vlastnictví žalobce na adrese , Adresa zainteresované osoby 1/0, , a to nájemní smlouvu na dobu určitou od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 uzavřenou dne 1. 7. 2022, z níž vznikl žalované dluh na nájemném za měsíce září až prosinec 2022 v celkové výši 33.000 Kč, přičemž žalobce z této částky požadoval zákonný úrok z prodlení od 1. 1. 2023. Dále s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu ze dne 1. 1. 2023 na dobu určitou od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, když nájem byl sjednán na částku 8.900 Kč a zálohy na vodné a stočné ve výši 1.200 Kč, přičemž žalovaná řádně neuhradila nájem a vodné a stočné za měsíce leden až červen a celkově tak dlužila za uvedené období částku ve výši 60.600 Kč, přičemž jednotlivé částky ve výši 10.100 Kč byly splatné vždy ke každému 20. dni příslušného měsíce a žalobce i u těchto dlužných částek požadoval zákonný úrok z prodlení. Žalovaná dlužné částky žalobci neuhradila ani po opakovaném upomínání, ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 18. 7. 2023.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaná z důvodu procesní pasivity neodporovala, nikterak je nezpochybnila.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat. Podstatné pro toto řízení bylo, že mezi účastníky byly platně uzavřeny 2 nájemní smlouvy, na jejichž základě byla žalovaná nájemcem bytu ve vlastnictví žalobce na adrese , Adresa zainteresované osoby 1/0, , a to nájemní smlouvu uzavřenou dne 1. 7. 2022 s trváním nájmu na dobu určitou od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022, z níž vznikl žalované dluh na nájemném za měsíce září až prosinec 2022 v celkové výši 33 000 Kč, přičemž žalobce z této částky požadoval zákonný úrok z prodlení od 1. 1. 2023, a dále nájemní smlouvu ze dne 1. 1. 2023 s nájmem na dobu určitou od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023, když nájem byl sjednán na částku 8 900 Kč a zálohy na vodné a stočné ve výši 1 200 Kč, přičemž žalovaná řádně neuhradila nájem a vodné a stočné za měsíce leden až červen a celkově tak dlužila za uvedené období částku ve výši 60.600 Kč. Žalovaná nic na dluhu neuhradila ani na základě upomínání žalobcem a dlužila celkově částku ve výši 93 600 Kč.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dále podle § 3074 odst. 1 NOZ se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Z uvedených ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou úpravu, neboť se jednalo o dluh na nájemném za období roku 2022 a za období od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023.10. Podle § 2251 odst. 1 NOZ nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.11. Podle § 2295 NOZ pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.12. S ohledem na výše učiněný závěr o skutkovém stavu a rovněž s přihlédnutím k uvedenému právnímu vymezení projednávané věci ve vztahu k relevantní právní úpravě dospěl soud k závěru, že nárok žalobce byl – je – zcela oprávněný a také jednoznačně prokázaný, neboť žalované vzniklo právo nájmu bytu na adrese , Adresa zainteresované osoby 1/0, , na základě platně uzavřené nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2022 a ze dne 1. 1. 2023, přičemž měla povinnost hradit sjednané nájemné i služby v celkové výši 10 100 Kč. Žalovaná pak prokazatelně dlužila částku v celkové výši 33 000 Kč za rok 2022 a částku ve výši 60 600 odpovídající dlužnému nájemnému za měsíce leden až červen 2023, a za služby ve stejném období. Žalovaná pak byla vyzvána k úhradě dluhu, avšak ani na předžalobní výzvu doručovanou za strany žalobce nijak nereagovala. Z uvedených důvodů, kdy měl soud za jednoznačně prokázané, že nárok žalobce je oprávněný, žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalované uhradit dlužnou částku ve výši 93 600 Kč, když zároveň žalobci vzniklo i právo na úhradu příslušenství představovaného zákonným úrokem z prodlení s ohledem na prodlení žalované s úhradou jednotlivých plateb za nájem a služby. (výrok I.)13. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v úhradě nákladů na zaplacený soudní poplatek ve výši 3 744 Kč, v odměně advokáta za jeden úkon právní služby podle tarifní hodnoty 93 600 Kč tj. 4 860 Kč, když celkově byla sazba mimosmluvní odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 14 580 Kč (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006), paušální náhradě hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 9. 2006) a DPH ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ ve výši 3 250,80 Kč. Celkem tedy náhra