9 C 44/2024-36 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku v celkové výši 41 700,37 Kč představovanou jednotlivými dlužnými částkami z titulu dlužného nájemného a neuhrazených služeb spojených s užíváním bytu č. , hodnota, nacházejícího se v budově č.p. , Anonymizováno, na , adresa, v , adresa, , která je součástí pozemku p. č. St. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , adresa, obec a k.ú. , adresa, , jejímž vlastníkem je právě žalobce. K odůvodnění žaloby zejména uvedl, že žalobce zastoupený na základě příkazní smlouvy společností , právnická osoba, ., jakožto pronajímatel, a žalovaný, jakožto nájemce, uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu bytu, podle které se žalovaný stal nájemcem shora identifikovaného bytu č. , hodnota, sestávajícího z kuchyňského koutu + pokoje, 3 pokojů a příslušenství (předsíň, koupelna + WC, chodba, šatna, WC + sprchový kout), nacházejícího se ve 3. nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, na , adresa, v , adresa, , na dobu 1 roku od 6. 4. 2022 do 6. 4. 2023. Nájemné a služby spojené s užíváním výše citovaného bytu byly splatné měsíčně, a to nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, za který se platí. Žalobce žalovaného dopisem ze dne 11. 4. 2023 vyzval k vrácení výše citovaného bytu nejpozději do 2. 5. 2023. Žalovaný žalobci výše citovaný byt vrátil teprve dne 3. 7. 2023. V období od 7. 4. 2023 do 30. 4. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobci za užívání předmětného bytu náhradu podle § 2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění, (dále jen NOZ), ve výši poměrné části ujednaného nájemného, tj. ve výši 12 139 Kč a poměrnou část zálohy za služby spojené s užíváním tohoto bytu ve výši 600 Kč, přičemž na tuto částku zaplatil žalovaný žalobci částku ve výši 7 001,63 Kč a dlužil částku ve výši 5 737,37 Kč. V období od 1. 5. 2023 do 30. 6. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobci za užívání předmětného bytu náhradu ve výši 15 174 Kč měsíčně odpovídající ujednanému nájemnému a zálohy za služby spojené s užíváním tohoto bytu ve výši 750 Kč měsíčně, tedy celkem 15 924 Kč měsíčně. Za období od 1. 5. 2023 do 30. 6. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobci na výše uvedené platby částku ve výši 31 848 Kč (2 x 15 924 Kč). V období od 1. 7. 2023 do 3. 7. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobci za užívání bytu náhradu ve výši poměrné části ujednaného nájemného, tj. ve výši 1 688 Kč a poměrnou část zálohy za služby spojené s užíváním tohoto bytu ve výši 70 Kč, tedy celkem 1 758 Kč. Celkem měl žalovaný zaplatit žalobci částku ve výši 39 343,37 Kč a dále dlužil žalobci za období roku 2022 částku ve výši 2 357 Kč za služby spojené s užíváním výše citovaného bytu. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 41 700,37 Kč předžalobní výzvou ze dne 2. 11. 2023, avšak žalovaný nic neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ) dne 15. 3. 2024.3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 2. 2024 č.j. 9 C 44/2024-32 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu tato byla doručena do vlastních rukou spolu s žalobou dne 15. 3. 2024 ve smyslu § 49 odst. 1 OSŘ. Žalobce nebyl pochybením soudu ke sdělení svého stanoviska vyzván, avšak podle přesvědčení soudu s ohledem k vyhovění návrhu nebyl žalobce nijak zkrácen na jeho právech. Soud v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ tak dovodil, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobcem a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobce.5. Na základě provedeného dokazování a tvrzení žalobce učinil soud ve věci tato následující skutková zjištění, kdy měl jednoznačně z provedeného dokazování, z předložených listinných důkazů ze strany žalobce za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu č. , hodnota, nacházejícího se v budově č.p. , Anonymizováno, na , adresa, v , adresa, , která je součástí pozemku p. č. St. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , jak mohl soud zjistit právě i z informačního výpisu z KN. Žalobce zastoupený na základě příkazní smlouvy ze dne , datum, společností , právnická osoba, ., jakožto pronajímatel, a žalovaný, jakožto nájemce, uzavřeli dne , datum, smlouvu o nájmu bytu, podle které se žalovaný stal nájemcem shora identifikovaného bytu č. , hodnota, sestávajícího z kuchyňského koutu + pokoje, 3 pokojů a příslušenství (předsíň, koupelna + WC, chodba, šatna, WC + sprchový kout), nacházejícího se ve 3. nadzemním podlaží budovy č.p. , Anonymizováno, na , adresa, v , adresa, , na dobu 1 roku od 6. 4. 2022 do 6. 4. 2023. Nájemné a služby spojené s užíváním výše citovaného bytu byly splatné měsíčně, a to nejpozději do 25. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, za který se platí, přičemž tedy výše nájemného a služeb činila částku 12 739 Kč podle evidenčního listu nájemného jakožto součásti smlouvy. Žalobce žalovaného dopisem ze dne 11. 4. 2023 vyzval k vrácení výše citovaného bytu nejpozději do 2. 5. 2023 s tím, že jak soud zjistil z doručenky – dodejky do vlastních rukou, předmětná výzva byla žalovanému doručena dne 17. 4. 2023. Žalovaný žalobci výše citovaný byt vrátil teprve dne 3. 7. 2023, o čemž svědčily evidenční listy nájemného vystavené i za dobu po datu 2. 5. 2023. Z evidenčních listů pak dále soud zjistil, že v období od 7. 4. 2023 do 30. 4. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobci za užívání předmětného bytu náhradu ve výši poměrné části ujednaného nájemného, tj. ve výši 12 139 Kč a poměrnou část zálohy za služby spojené s užíváním tohoto bytu ve výši 600 Kč, přičemž na tuto částku zaplatil žalovaný žalobci částku ve výši 7 001,63 Kč a dlužil částku ve výši 5 737,37 Kč. V období od 1. 5. 2023 do 30. 6. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobci za užívání předmětného bytu náhradu ve výši 15 174 Kč měsíčně odpovídající ujednanému nájemnému a zálohy za služby spojené s užíváním tohoto bytu ve výši 750 Kč měsíčně, tedy celkem 15 924 Kč měsíčně. Za období od 1. 5. 2023 do 30. 6. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobci na výše uvedené platby částku ve výši 31 848 Kč (2 x 15 924 Kč). V období od 1. 7. 2023 do 3. 7. 2023 měl žalovaný zaplatit žalobci za užívání bytu náhradu ve výši poměrné části ujednaného nájemného, tj. ve výši 1 688 Kč a poměrnou část zálohy za služby spojené s užíváním tohoto bytu ve výši 70 Kč, tedy celkem 1 758 Kč. Celkem měl žalovaný zaplatit žalobci částku ve výši 39 343,37 Kč a dále dlužil žalobci za období roku 2022 částku ve výši 2 357 Kč za služby spojené s užíváním předmětného bytu. Žalovaný uvedené částky neuhradil, a to ani po doručování předžalobní upomínky ze dne 2. 11. 2023.6. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobcem, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobce, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.7. Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními učiněnými v tomto řízení, a pro stručnost bylo možno na ně odkázat.8. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Dále podle § 3074 odst. 1 NOZ se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Z uvedených ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat současnou úpravu, neboť se jednalo o dluh na nájemném a službách za období od 1. 1. 2022 do 3. 7. 2023.10. Podle § 2251 odst. 1 NOZ