14 C 190/2025-61 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 372 719,99 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I tohoto rozsudku. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela s žalovaným dne 14. 2. 2022 Smlouvu o úvěru a stavebním spoření s účtem č., č. účtu, , na základě které poskytla žalovanému částku 400 000 Kč a žalovaný se zavázal peníze vrátit společně s úrokem (sazba v době zesplatnění 6,79 %) ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 755 Kč splatných vždy do 25 dne v měsíci. Žalovaný nesplácel splátky řádně a včas od srpna 2024. Právní předchůdkyně žalobkyně pro prodlení žalovaného zesplatnila úvěr ke dni 31. 1. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že dne 14. 2. 2022 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným uzavřena Smlouva o úvěru a o stavebním spoření s účtem č. , č. účtu, , na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému za účelem změny, údržby bytu peněžní prostředky 400 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet společně s úrokem 5,49 % překlenovací úvěr, 8,45 % ročně z překlenovacího i úvěru ze stavebního spoření, v pravidelným měsíčních splátkách po 2 755 Kč splatných vždy k 25 dni v měsíci. Současně bylo mezi stranami dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek více jak 2 měsíce nebo v prodlení s úhradou 1 splátky delším než 3 měsíce, má právní předchůdkyně žalobkyně právo na okamžité zaplacení celé pohledávky (čl. 10.1 citované smlouvy).4. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně vyžadovala od žalovaného informace k posouzení jeho úvěruschopnosti, z nichž vyplývalo, že žalovaný měl ověřené příjmy ze zaměstnání ve výš 22 335 Kč měsíčně (potvrzení o příjmu), splácel jiným společnostem 6 000 Kč měsíčně a jeho běžné výdaje činily 2 000 Kč (žádost o úvěr včetně přílohy). Právní předchůdkyně dále výdaje ověřovala, když zjistila, že celkové splátky žalovaného činí 8 629 Kč (posouzení úvěruschopnosti z ccb). Žalovaný dosahoval příjmu nejen ze zaměstnání v průměrné výši 23 557 Kč měsíčně od prosince 2021 do února 2022, průměrného příjmu za tuto dobu od společnosti , právnická osoba, . ve výši 3 499 Kč měsíčně, od , jméno FO, 3200 Kč měsíčně (detailní výpis z bankovního účtu žalovaného). Vedle toho získal příjem v prosinci 2021 z hypotečního úvěru 334 318 Kč, avšak téhož měsíce v zaplatil mimořádnou splátku úvěru 47 446,26 Kč. Výdaje žalovaného byly také ověřeny detailním výpisem z účtu, z něhož bylo zjištěno, že v prosinci dosahovaly 324 055 Kč, v lednu 2022 80 692 Kč, v únoru 2022 35 002 Kč.5. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 400 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet č. , č. účtu, dne 4. 3. 2022 a žalovaný hradil prostřednictvím tohoto účtu splátky řádně až do srpna 2024 a celkově zaplatil 407 504 Kč (výpis z úvěrového účtu). K srpnu 2024 dosahovala nesplacená jistina 372 719,99 Kč po započítané platbě 2 755 Kč z 5. 9. 2024. (výpis z úvěrového účtu). Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou dvou splátek i jedná splátky více jak tři měsíce, a proto ho právní předchůdkyně žalobkyně mu oznámila zesplatnění celého dluhu k 31. 1. 2025. (výzva ze dne 10. 12. 2024 včetně sledování zásilek). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2025, ze dne 14. 4. 2025 včetně seznamů postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky). Žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 21. 5. 2025 (citovaná výzva včetně poštovního archu)6. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně a ve vzájemných souvislostech v souladu s ust. § 132 z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dál jen „o.s.ř.“) a vzal zjištění učiněná z listin, za prokázaná, neboť v řízení nebyly uplatněny námitka pravosti a správnosti, zjištění vzájemně korespondovala (výše poskytnutého úvěru odpovídala částce zaslané na bankovní účet žalované, rozsah splácení odpovídal výši požadované jistiny) a žalovaný také na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti, které by zjištění učiněná z listin zpochybňovala. Listinné důkazy (potvrzení o příjmech, posouzení úvěruschopnosti, detailní výpisy z bankovního účtu žalovaného) také prokazovaly, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným vycházela jak z ověřených příjmů, tak ověřených výdajů žalovaného, kdy jejich výše včetně dalších příjmu mimo zaměstnání ve spojení s výdaji ovlivněnými také mimořádnou splátkou úvěru, nezakládala důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet splátkou 2 755 Kč měsíčně. Neexistenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného úvěr splácet odpovídá i rozsah splácení, kdy žalovaný řádně splácel dluh téměř tři a půl roku a během této doby zaplatil více než mu bylo poskytnuto 407 504 Kč, jak prokazovaly výpisy z úvěrového účtu.7. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.), platí Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný platně uzavřeli smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout ve prospěch žalovaného peněžní prostředky a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úroky 6,79 % ročně. Soud konstatoval platnost smlouvy i ve vztahu k § 87 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání smlouvy s žalovaným řádně posoudila jeho úvěruschopnost, když vycházela z ověřených příjmů, výdajů a nezjistila skutečnosti, které by zakládaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný také během splácení zaplatil částku rovnající se jistině, z čehož soud dovodil, že v době sjednání smlouvy nebylo postaveno najisto, že žalovaný nebyl schopen úvěr splácet (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 1819/2023). Právní předchůdkyně žalobkyně, která splnila své povinnosti poskytnutím částky 400 000 Kč, důvodně využila svého oprávnění ze smlouvy a pro prodlení žalovaného prohlásila celý úvěr za splatný k 31. 1. 2025. Právní předchůdkyni žalobkyně tímto vznikl nárok na zaplacení jistiny 372 719,99 Kč, s úrokem 6,79 % ročně z částky 375 474,99 Kč od 6. 8. 2024 do 5. 9. 2024, s úrokem 6,79 % ročně z částky 372 719,99 Kč od 6. 9. 2024 do zaplacení. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vznikl právní předchůdkyni žalobkyně dle § 1970 o.z. také nárok na úroky z prodlení ve výši 12 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od splatnosti každé z splátek a požadovala-li žalobkyně, jenž vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvami o postoupení pohledávek uzavřenými dle § 1879 o.z., nárok na úrok z prodlení až od zesplatnění, byl i tento nárok zcela důvodným. Soud jen okrajově poznamenává, že výše sjednaného úroku nepřevyšovala výši úroku z prodlení, a proto neaplikoval soud ust. § 122 odst. 4 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, přestože prodlení žalovaného trvalo více jak 90 dní. Z těchto důvodů soud žalobě, která byla zcela důvodná vyhověl v plném rozsahu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 189,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 909 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 372 719,99 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 810 Kč ve výši 6 470,10 Kč.10. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám advokáta žalobkyně.11. Lhůty plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o.s.ř.