3 C 74/2025-34 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 2. 2025 domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 279,94 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že s žalovanou dne 17. 2. 2023 uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, který se zavázala splácet měsíčními splátkami ve výši 1 614 Kč. Žalovaná načerpala celkem 16 627 Kč, na které uhradila pouze 9 977 Kč. Z toho bylo na jistinu započteno 7 847,06 Kč a zbytek byl započten na úroky ve výši 26,99 % ročně, kdy úrok je požadován za období od 8. 8. 2023 do 31. 1. 2024 s tím, že v návaznosti na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. od 1. 12. 2023 požaduje na smluvním úroku žalobkyně pouze snížený úrok. Žalobkyně z důvodu prodlení žalované s úhradou dluhu od smlouvy odstoupila ke dni 31. 7. 2024 a požaduje po žalované úhradu jistiny 8 779,94 Kč, smluvních poplatků 2 500 Kč a smluvního úroku 1 549,26 Kč. Poplatky požaduje žalobkyně dle sazebníku v dohodnuté výši 400 Kč za 1. písemnou upomínku, 600 Kč za 2.upomínku a 1 500 Kč v případě ukončení smlouvy z důvodu prodlení. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 9. 1. 2025.2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, ačkoli jí byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř.3. Vzhledem k tomu, že obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud po provedení všech listinných důkazů dospěl k následujícímu skutkovému závěru:Mezi stranami byla dne 17. 2. 2023 elektroniky uzavřena smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec v limitu 20 000 Kč, ze kterého žalovaná načerpala celkem částku 16 627 Kč (smlouva o úvěru, rámcová smlouva, sazebník k revolvingovým úvěrům, všeobecné podmínky, přehled vyplacených částek). Žalovaná měla uhradit dluh v měsíčních splátkách po 1 614 Kč (smlouva). Strany se dohodly na výši poplatků za upomínky i ukončení smlouvy pro prodlení žalované (sazebník). Na dluh uhradila celkem 9 977 Kč, z čehož bylo na jistinu započteno 7 847,06 Kč a zbytek byl započten na úroky (přehled úhrad). Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyně od smlouvy odstoupila (odstoupení z 5. 8. 2024). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dne 9. 1. 2025 (výzva, potvrzení o odeslání).4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.6. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.7. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Smlouva o úvěru byla shledána platnou. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na žalované. Žalovaná však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostála, když neplnila sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že byla v prodlení s úhradou splátek úvěru, který dle smlouvy načerpala do výše 16 627 Kč. Jelikož žalovaná svůj závazek nesplnila, věřitel v souladu se smlouvou řádně odstoupil a úvěr zesplatnil, kdy na jistině dluží žalovaná částku 8 779,94 Kč a na úroku 1 549,26 Kč. Soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, kdy nárok na úrok v žalobkyní požadované výši 26,99 % vyplývá z části 4 písm. F smlouvy a nárok na poplatky ze sazebníku. Co se týká zjišťování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, tak tím se soud nezabýval s ohledem na ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, kdy se v tomto případě jednalo o revolvingový úvěr, na který se ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. týkající se zjišťování úvěruschopnosti žadatele nevztahuje.8. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení požadovala ode dne 19. 12. 2024, byť k úhradě vyzvala žalovanou již dříve. Úrok byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 279,94 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. , spisová značka, , , spisová značka, ). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.