9 C 178/2025-27 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 3. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení. K odůvodnění žaloby zejména uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, , právnická osoba, , poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč v jednotlivých platbách ve výši 4 000 Kč dne 11. 5. 2023, ve výši 16 000 Kč dne 12. 5. 2023, a to převodem na jeho účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, s tím, že žalobkyně nemohla předložit úvěrovou smlouvu a požadovala tuto částku jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný poskytnutou částku nevrátil právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni, která jej vyzvala k vrácení této částky předžalobní upomínkou ze dne 26. 12. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1, odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne 18. 8. 2025.Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 7. 2025 č.j. 9 C 178/2025-23 byl žalovaný v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzván ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, ač mu byla doručena do vlastních rukou dne 18. 8. 2025 spolu s žalobou, přičemž žalobkyně s tímto postupem soudu vyslovila souhlas již předem v podané žalobě, návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ dovodil, že oba účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaný zůstal po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřil k podané žalobě, ani nijak nenamítal pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporoval veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně.Na základě předložených důkazů a tvrzení žalobkyně učinil soud ve věci skutková zjištění, která pak především spočívala v tom, že z jednotlivých Potvrzení o platbě soud bezpečně zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 20 000 Kč v jednotlivých platbách ve výši 4 000 Kč dne 11. 5. 2023, ve výši 16 000 Kč dne 12. 5. 2023, a to převodem na jeho účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Zároveň bylo bezpečně zjištěno, že uvedený účet byl fakticky veden na jméno žalovaného. Žalovaný poskytnutou částku nevrátil právnímu předchůdci žalobkyně, ani žalobkyni, která jej vyzvala k vrácení této částky předžalobní upomínkou ze dne 26. 12. 2024. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . O postoupení pohledávky byl žalovaný informován Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024.Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaný v řízení neoznačil žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, kterým rovněž žalovaný z důvodu procesní pasivity neodporoval, nikterak je nezpochybnil.Na základě výše uvedeného učinil soud závěr o skutkovém stavu věci, který se plně shodoval se skutkovými zjištěními uvedenými soudem již výše, kdy z důvodu přehlednosti a stručnosti bylo možno na tato zjištění odkázat.Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Z uvedeného ustanovení NOZ je pak zcela jednoznačné, že na projednávanou věc bylo třeba aplikovat již právní úpravu obsaženou v NOZ ve vztahu k nároku na vrácení bezdůvodného obohacení.Žalobkyně nemohla soudu předložit jakoukoliv úvěrovou smlouvu a nemohla tedy ani řádně doložit důkazy konkrétní podmínky úvěru poskytovaného žalovanému ze strany právního předchůdce žalobkyně. Za takové situace ale tedy měl soud za to, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena úvěrová smlouva. Je-li pak smlouva neplatná, odpadá právní důvod, na jehož základě si strany plnily podle § 2991 odst. 2 NOZ a podle § 2991 odst. 1 NOZ platí, že ten, kdo se na úkor jiného obohatil, musí ochuzenému obohacení vydat. Plnila-li strana, bez existence platného závazku, má právo na vrácení toho, co plnila ve smyslu § 2993 NOZ. Žalobkyně, respektive právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní plnění ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný nevrátil z této částky žádnou částku. Soud s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaný dluh neuhradil, ačkoliv k tomu byl právním předchůdcem žalobkyně i žalobkyní řádně vyzván, žalobě zcela vyhověl, kdy považoval za zcela souladný se zákonem i požadavek na úrok z prodlení z dlužné částky ve smyslu § 1970 NOZ, přičemž zároveň měl také za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni platně postoupena ve smyslu § 1879 a násl. NOZ. (výrok I.)O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Soud aplikoval při stanovení odměny § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to s ohledem ke skutečnosti, že v případě žalobkyně došly naplnění právě podmínky zde uváděné, tedy jedná se o návrh podaný na ustáleném vzoru, uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Plně úspěšné žalobkyni tak přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva spočívající v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč a v nákladech právního zastoupení zahrnující odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč do 31. 12. 2024 a ve výši 400 Kč od 1. 1. 2025, když celkově byla sazba odměny přiznána za 3 úkony právní služby tj. 1 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014 a § 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, tj. 300 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 7. 2014) a DPH ve výši 21 % tj. 273 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činila částku ve výši 2 373 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta první před středníkem OSŘ, místo plnění podle § 149 odst. 1 OSŘ. (výrok II.)