14 C 320/2025-76 — Okresní soud v Uherském Hradišti

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 14.7.2024 do zaplacení, 28 450 Kč sestávající z poplatku za úvěr 10 800 Kč, poplatků za upomínky 700 Kč, 800 Kč, 1 000 Kč, úroku 900 Kč a smluvní pokuty 14 250 Kč (0,1 % denně z částky 30 000 Kč do 21.10.2025) a dále zaplacení částky 6 000 Kč s úrokem z prodlení 12,75% ročně z částky 6 000 Kč od 15.8.2024 do zaplacení a částky 7 498 Kč sestávající z úroku 180 Kč, poplatku 2 160 Kč, poplatků za upomínky 700 Kč, 800 Kč a 1 000 Kč, smluvní pokuty 2 658 Kč (0,1% denně z částky 6 000 Kč do 31.10.2025). Žalobkyně k důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 900 Kč a poplatky do třiceti dnů ode dne poskytnutí 13.6.2024. Žalobkyně k důvodům žaloby dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně – , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, na základě, které poskytla žalovanému peněžní prostředky 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 180Kč a poplatky do třiceti dnů ode dne poskytnutí 15.7.2024. U obou smluv žalovaný nesplnil své povinnosti. Smlouvami o postoupení pohledávek vstoupila žalobkyně do postavení věřitele žalovaného. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před vyhlášením rozhodnutí bez nařízení jednání dne 13.1.2026 a nadále požadovala jen zaplacení částky 30 000 Kč a 6 000 Kč.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.V rámci provedeného dokazování soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 13.6.2024 prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 900 Kč a poplatky do třiceti dnů, tj. 13.7.2024 (citovaná smlouva a všeobecné podmínky). Vedle toho byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 15.7.2024 smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit společně s úrokem 180 Kč a poplatky do třiceti dnů, tj. 14.8.2024 (citovaná smlouva a všeobecné podmínky). Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením obou smluv poskytla žalovanému informace dle § 95 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (předsmluvní formulář). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného částku 30 000 Kč dne 13.6.2024 a částku 6 000 Kč dne 17.7.2024 (zpráva banky včetně potvrzení o platbě). Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy č. , hodnota, dopisem ze dne 29.7.2024 a ze smlouvy č. , hodnota, dopisem ze dne 30.8.2024 (citované dopisy). Žalovaný byl opakovaně vyzýván k zaplacení před podáním žaloby (dopis ze dne 16.8.2024, předžalobní výzva ze dne 22.7.2025, včetně podacího archu pošty, dopis ze dne 17.9.2024, předžalobní výzva ze dne 17.10.2025 včetně podacího archu pošty). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne ze dne 20.9.2024, uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a , právnická osoba, jako postupníkem a následně a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23.9.2024 uzavřenou mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, byla pohledávka postoupena žalobkyni (citované smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek). Ve věci nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným zjišťovala informace od žalovaného o jeho příjmech, výdajích a způsobu plnění dosavadních dluhů. Bez posouzení úvěruschopnosti žalovaného existovaly v době uzavření smlouvy důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, které jsou podloženy i faktickým splácením, když žalovaný na jistinu neuhradil ničeho, AnonymizovánoPři právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s úrokem. Současně se smlouvy řídily i úpravou zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, účinnou v době jejich uzavření, neboť dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru stíhala povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů tak, jak ukládá § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr, ačkoliv existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Důsledek porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o. z. ve spojení s § 588 o. z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně, jež vstoupila do postavení věřitele smlouvami o postoupení pohledávky, z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 30 000 Kč a 6 000 Kč. Ostatní nároky se odvíjely od neplatných smluvních ujednání a byly nedůvodné a jelikož byly tyto nároky vzaty zpět, soud dle § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí zastavil řízení výrokem II. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého byl vyrovnaný poměr úspěchu žalobkyně (36 000 Kč) a úspěchu žalovaného z důvodu procesního zavinění zastavení řízení (35 948 Kč), a proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.