34 C 342/2020-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), domáhala po žalované zaplacení částky 2 228,07 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, na jejichž základě se zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně pronájmu přijímacích zařízení a žalovaný se zavázal za tyto služby platit ceny dle vyúčtování. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky a ceník [anonymizováno] rámci smlouvy byl sjednán i pronájem přijímacího zařízení [název zařízení] [anonymizována čtyři slova], jehož převzetí žalovaný stvrdil podpisem na zakázkovém listě dne [datum]. Sjednaná cena pronájmu činila 70 Kč měsíčně a byla vyúčtována dokladem [číslo] se splatností [datum], dokladem [číslo] se splatností [datum], dokladem [číslo] se splatností [datum], dokladem [číslo] se splatností [datum] poníženou na částku 18,07 Kč. Tím, že žalovaný opakovaně porušil své smluvní povinnosti, přestal hradit cenu za poskytnuté služby, [anonymizováno] od smlouvy dopisem ze dne [datum] odstoupila. Žalovaný byl povinen po ukončení smluvního vztahu vrátit [anonymizováno] zapůjčené zařízení do 14 dnů od data ukončení smlouvy, avšak žalovaný zařízení nevrátil, a proto [anonymizováno] v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami požadovala po žalovaném smluvní pokutu 2 000 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovanou byla [anonymizováno] postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ač byl soudem vyzván. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dne [datum] uzavřela [anonymizováno] s žalovaným jako účastníkem smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, v nichž se žalovaný zavázal za poskytované služby elektronických komunikací platit sjednanou cenu uvedenou ve vyúčtování. Součástí smlouvy byly i všeobecné podmínky a ceník. V rámci smlouvy si žalovaný sjednal i pronájem přijímacího zařízení, [název zařízení] [anonymizována čtyři slova], jehož převzetí žalovaný stvrdil podpisem na zakázkovém listě dne [datum]. Sjednaná cena pronájmu činila 70 Kč měsíčně. [anonymizováno] vyúčtovala žalovanému částku 70 Kč daňovým dokladem [číslo] se splatností [datum], dokladem [číslo] se splatností [datum], dokladem [číslo] se splatností [datum], dokladem [číslo] se splatností [datum] poníženou na částku 18,07 Kč. Poněvadž žalovaný ničeho neuhradil, [anonymizováno] dopisem ze dne 10. 120. 2017 od smlouvy odstoupila. Drobným písmem pod písmenem f) smlouvy je uvedeno, že se účastník zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4. a [číslo]). Dle bodu 7.4. všeobecných smluvních podmínek je účastník smlouvy povinen vrátit zapůjčené zařízení uvedené ve smlouvě o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací do 14 dnů od ukončení smlouvy. V případě, že tak neučiní je povinen uhradit smluvní pokutu dle bodu 7. 6. všeobecných smluvních podmínek ve výši dle ceníku služeb, která činí 2 000 Kč. Žalovaný přes výzvu [anonymizováno] ze dne [datum] zařízení nevrátil a pokutu neuhradil. Pohledávka za žalovaným [příjmení] postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Po právní stránce soud věc soud věc posoudil následovně. Mezi [anonymizováno] jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací a žalovaným jako účastníkem byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky a ceník služeb. Mezi účastníky byla v rámci smlouvy uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Žalovaný jako nájemce byl povinen podle § 2271 odst. 1 o.z. platit nájemné v ujednané výši. [anonymizováno] dostála své povinnosti a předala předmět nájmu žalovanému, který však povinnost platit cenu nájemného nesplnil, a proto je povinen uhradit dlužné nájemné ve výši 228,07 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil nájemné ve lhůtě splatnosti, ocitl se dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur v prodlení se splácením peněžitého závazku, a tudíž žalobkyni vzniklo vedle práva na zaplacení ceny i právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. K postoupení pohledávky došlo v souladu s § 1879 o.z. 6. Z ustanovení § 2048 občanského zákoníku vyplývá, že ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu, měla by být uvedena její určitá výše nebo by měl být uveden způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Z tohoto pohledu soud posuzoval, zda ujednání je určité, nezanechává pochybnosti, co se týká výše smluvní pokuty dle § 2048 občanského zákoníku. 7. Listina, na niž strany připojily svůj podpis, co do smluvní pokuty obsahuje toliko informaci, že účastník se zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4. a 7.5. podmínek). Ujednání o smluvní pokutě je umístěno v dolní části listiny a psáno drobným písmem, jehož velikost je menší oproti písmu v dalších ustanoveních smlouvy, přitom spotřebitelská smlouva, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelná, přehledná a logicky uspořádaná. Např. smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text, nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru). K této otázce Ústavní soud České republiky ve svém nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]. Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších dokumentech Ceník vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil. Jde o ujednání podřaditelné pod ustanovení § 1813 o.z., neboť jsou zakázaná ujednání v rozporu s požadavkem přiměřenosti zakládající významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, a proto se s ohledem na § 1815 o.z. k němu nepřihlíží, nemá žádné právní důsledky 8. Soud proto nemohl návrhu žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč vyhovět a žalobu v této části zamítl. 9. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci úspěšnější má tak vůči žalobkyni v obecné rovině částečný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný však v průběhu řízení zůstal zcela pasivní a žádné náklady mu tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.