11 C 131/2019-82 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1 Žalobce zahájil řízení o peněžité pohledávce vylíčením skutkových okolností o tom, že uzavřel dne [datum] s [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], [obec] [anonymizována tři slova], zemřelá dne [datum], nájemní smlouvu [číslo] na základě které jí pronajal byt 1+0, [číslo] ve 4. nadzemní podlaží v [obec] VI., [ulice a číslo]. Žalobce eviduje dluh na nájemném za užívání bytu za období [datum] do [datum] ve výši 163 869 Kč s příslušenstvím. Podle usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo jednací] bylo projednáváno dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení]. Dědictví připadlo Českému státu. Notářka v [obec] JUDr. [jméno] [příjmení] potvrdila, že dědictví připadlo Českému státu a na stát se hledí jako by byl zákonným dědicem. [obec] hodnota pozůstalosti činí 984 147 Kč. Žalobce svou pohledávku z titulu uzavřené nájemní smlouvy uplatnil v dědickém řízení přihláškou ze dne [datum]. Notářka tuto pohledávku nezahrnula do pasiv pozůstalosti. Proto se žalobce svého práva domáhá cestou této žaloby. Žalovanou žalobce vyzval k úhradě dopisem ze dne [datum]. Žalovaná dluh neuhradila. Žalobce je nositelem pohledávky, neboť se jedná o dluh vyplývající z nájemní smlouvy. Pohledávku žalobkyně řádně přihlásila do dědického řízení a doložila evidencí předpisů a plateb. [jméno] [příjmení] byla dlužnicí a byt na základě nájemní smlouvy skutečně užívala. Při vyklizování bytu po [jméno] [příjmení] našly pečovatelky příspěvkové organizace Centrum zdravotní a sociální péče velké množství finančních prostředků v hotovosti. Vše získal stát, tedy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Pohledávka má tedy být z čeho zaplacena. Dědické řízení, během kterého se žalovaná pohledávka promlčela, trvalo dlouho. Přihláška pohledávky byla učiněna [datum], právní moc usnesení, kterým dědické řízení skončilo, dne [datum]. Žalobce nemohl délku dědického řízení ovlivnit, tedy promlčení pohledávky zvětší části nezavinil. Žalobci se nikdy v minulosti nestalo, že by řádně přihlášenou pohledávku notářka nezahrnula do pasiv dědictví. Pohledávka byla řádně doložena. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových však nepovažoval její existenci za prokázanou. V dědickém spise není uvedeno proč. Žalobce není známo, co bylo důvodem nezahrnutí pohledávky v dědickém řízení. Žalovaná v dědickém řízení zavinila nezahrnutí pohledávky do dědického řízení a nyní namítá promlčení. Žalobce považuje námitku promlčení uplatněnou v rozporu s dobrými mravy. 2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 1. 2019, č. j. 26 C 266/2018 – 24 soud vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Liberci jako soudu místně příslušnému dle sídla organizační složky státu Územní pracoviště v [obec]. 3. Okresní soud v Liberci vydal dne 3. 4. 2019 pod č. j. 18 C 78/2019 – 32 platební rozkaz, proti němuž žalovaná podala odpor. Namítla, že úmrtí zůstavitele, tedy dlužníka, nemá samo osobě vliv na běh promlčecí lhůty. Samotná přihláška pohledávky do dědického řízení nestaví běh promlčecí lhůty, pokud nebyla nařízena likvidace dědictví. Žaloba byla podána u soudu dne [datum]. Tento den může být považován za okamžik, kdy v žalobě uplatněné nároky byly poprvé vůči žalované uplatněny. Promlčeny jsou tedy všechny pohledávky, jejichž splatnost nastala před [datum], neboť u takových pohledávek došlo po uplynutí tří leté promlčecí lhůty. Žalovaná tedy namítá promlčení pohledávek v částce 155 787 Kč a v této částce považuje nárok žalobce za neoprávněný. 4. Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 27. 5. 2019, č. j. 18 C 78/2019 – 39 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Ústí nad Labem jako soudu místně příslušnému. 5. Žalobce setrval na podané žalobě. Zdůraznil, že eviduje dluh na nájemném za užívání bytu a úhrady za služby spojené s jeho užíváním dle uzavřené nájemní smlouvy. Jedná se o pohledávku, která je nesporná, vznikla za užívání bytu, ke kterému skutečně došlo. Žalobce je vlastníkem a pronajímatelem bytu a na tuto pohledávku má nepopiratelné právo. Žalovaná získala velké množství finančních prostředků, které žalobce zajistil a mohou být použity na úhradu žalované pohledávky. Žalobce nezavinil uplynutí promlčecí doby. V pozůstalostním řízení postupoval řádně, uplatnil své právo přihláškou a svou pohledávku doložil. Skutečnost, že se musí svého práva na zaplacení žalované pohledávky domáhat u soudu, zavinila žalovaná a navíc je v rozporu s dobrými mravy, že zpochybnila pohledávku, na jejíž zaplacení získala v dědickém řízení finanční prostředky. Námitka promlčení ze strany žalované je výrazem zneužití práva na úkor žalobce jako účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němu by za takové situace zánik nároku v důsledku promlčení bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. 6. Žalovaná v průběhu řízení své procesní stanovisko nezměnila. I nadále setrvala na tom, že nárok je promlčen a v režimu zákona o majetku státu jsou povinni námitku promlčení v soudním řízení vznést. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, která jsou použitelná na danou věc (33Cdo 1277/2006, 25 Cdo 1839/2000). Námitka promlčení žalovanou vznesená nemůže být posouzena jako nemravná. Pasiva z dědického řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] žalovaná uspokojila. Postupovala v souladu s rozhodnutím soudu. Žalobce měl k dispozici institut žaloby proti neznámým dědicům, kterou mohl podat, aniž by musel vyčkávat skončení dědického řízení a zastavil by se běh promlčecí lhůty. Takto žalobce neučinil. Posouzení dobrých mravů žalovaná odvíjí od rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2057/2017. Ze získaných aktiv pozůstalosti ve výši 1 099 462 Kč žalovaná uhradila pasiva pozůstalosti, jak jsou uvedena v usnesení ze dne 20. 2. 2018, č. j. 35 D 1423/2016 – 53. Zbývající částka připadla do státního rozpočtu. Ve svém počínání žalovaná nevidí žádnou nemravnost, pokud vznesla námitku promlčení. 7. Důvodnost podané žaloby soud posuzoval na základě vylíčených skutkových okolností a hodnotil důkazy v řízení provedené dále označené postupem podle § 132 o. s. ř. Zejména posouzením obsahu spisu Okresního soudu v Liberci sp. zn. 35 D 1423/2016 a výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], vyslechnuté u jednání dne [datum]. 8. Z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka] byly zjištěny následující skutečnosti. Usnesením ze dne 10. 10. 2016, č. j. 35 D 1423/2016 – 4 bylo zahájeno pozůstalostní řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa], zemřelá dne [datum]. Provedením úkonů v pozůstalostním řízení byla pověřena soudní komisařka JUDr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], č. j. 35 D 1423/2016 – 5. V rámci výkonu rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Liberci ve věci [anonymizováno] [spisová značka] byly v bytě na adrese [adresa]) nalezeny věci. [příjmení] jiné finanční prostředky, které byly uloženy do úschovy soudu, jak vyplývá z listiny ve spise na č. l. 11 až 15. Podáním ze dne [datum] žalobce přihlásil do dědického řízení pohledávku z důvodu nezaplaceného nájemného a úhrad za užívání bytu ve výši 163 869 Kč včetně dalších pohledávek v tomto podání označených. Celkovou výši přihlášené pohledávky žalobce vyčíslil na 275 903 Kč s příslušenstvím. Pohledávku doložil listinou (ve spise na č. l. 34) evidence předpisů a plateb. Protokolem o jednání ze dne [datum] v kanceláři notářky je doloženo, že na základě výsledků řízení byl stanoven majetek zůstavitelky v aktivech a pasivech. [příjmení] jiné v pasivech pohledávka Statutárního města Liberec v celkové výši 275 903 Kč. Z textu protokolu dále vyplývá„ bylo domluveno, že UZSVM prověří u Statutárního města Liberec výši jeho pohledávky za zůstavitelkou ve výši 163 869 Kč“. Podáním ze dne [datum] (ve spise na č.l. 45) se vyjádřil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tak, že pohledávku ve výši 163 869 Kč neuznává„ neboť její existence není doložena“. Referátem ve spise ze dne [datum] notářka vyzvala žalobce k vyčíslení celkové výše jeho pohledávky za zůstavitelkou ke dni úmrtí včetně příslušenství. Žalobce na to reagoval podáním ze dne [datum], ve kterém vyčíslil pohledávku za zůstavitelkou včetně příslušenství. Usnesením ze dne 20. 2. 2018, č. j. [číslo jednací] Okresní soud v Liberci rozhodl notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] o určení obvyklé ceny aktiv pozůstalosti, výši pasiv a čisté hodnotě pozůstalosti. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Obvyklá cena aktiv pozůstalosti byla vyčíslena na 1 099 462 Kč. Výše pasiv částkou 115 315 Kč [obec] hodnota pozůstalosti částkou 984 147 Kč. Tímto usnesením bylo potvrzeno připadnutí dědictví Českému státu a na stát se hledí jakoby byl zákonným dědicem. Podáním ze dne [datum] podal žalobce proti citovanému usnesení odvolání, jehož podstatou byla argumentace, že řádně přihlášená pohledávka nebyla do dědického řízení zahrnuta a Mě