14 C 334/2020-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 1 521 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] nastoupil přepravu na linkách [právnická osoba], přičemž při kontrole bylo zjištěno, že cestuje bez platného jízdního dokladu. Revizorem mu proto bylo předepsáno uhradit jízdné ve výši 21 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla tato pohledávka postoupena [právnická osoba], následně dne [datum] byla tato pohledávka postoupena [právnická osoba] a ta ji smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobci. Žalovaný přes výzvy dlužnou částku neuhradil. Žalobce se domáhal zaplacení této částky s úrokem z prodlení. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Ve věci nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání, jak navrhoval žalobce (pro případ, že pro to budou splněny podmínky). Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] cestoval na lince hromadné dopravy provozované [právnická osoba], a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši 21 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tyto částky žalovaný na místě nezaplatil. Soud však nemá za prokázané, že pohledávka byla postoupena žalobci, resp. jednotlivým postupníkům dle tvrzení v žalobě. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi [právnická osoba], a [právnická osoba], v seznamu postupovaných pohledávek však předmětná pohledávka není uvedena (byly jí postupovány jen pohledávky z přestupků za rok 2016). Žalobce dále předložil smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] podepsanou dne [datum] a smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobcem podepsanou dne [datum] (přičemž předmětem těchto smluv mělo být postoupení pohledávek ze smluv o přepravě, které postupitel nabyl od [právnická osoba]), v těchto smlouvách však jednotlivé pohledávky označeny nejsou, smlouvy odkazují na přílohu [číslo] těchto smluv, tyto přílohy předloženy nebyly. Dále bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve kterém se uvádí, že [právnická osoba], uzavřela s žalobcem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena pohledávka za žalovaným. Autorem textu má být [právnická osoba], oznámení však není nikým podepsané ani není uvedeno, kdo za společnost má toto oznámení činit. Je v něm uvedena pouze kontaktní osoba ze [právnická osoba], kterou měl žalobce pověřit vymáháním pohledávky. Text oznámení dle názoru soudu spíše naznačuje, že jej zpracovala vymáhací společnost, nikoliv původní věřitel. Pochybnosti vzbuzuje i to, že skutečnosti uvedené v tomto oznámení zjevně nejsou pravdivé ([právnická osoba], s žalobcem žádnou smlouvu o postoupení pohledávek neuzavřela) a že toto oznámení má být ze stejného dne jako předžalobní výzva právní zástupkyně žalobce. Každopádně již jen vzhledem k absenci podpisu a neuvedení jednající osoby soud nemá za prokázané, že toto oznámení skutečně učinila [právnická osoba] Tedy ani tato listina postoupení žalobci neprokazuje. Zde soud pro úplnost uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, mu soud nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání výše uvedených skutečností a o následcích neunesení důkazního břemene. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání (§ 118a odst. 3 občanského soudního řádu), neúčast žalobce na jednání tak jde k jeho tíži; není to důvodem pro odročení jednání. Na základě výše uvedeného soudu nezbylo než konstatovat, že žaloba není důvodná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Žalobce však neprokázal, že je ve věci aktivně legitimován, tj. že je oprávněn domáhat se zaplacení žalované pohledávky. Nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce (ani na jednoho z uvedené řady postupníků) dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Proto soud žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.