14 C 334/2021-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná dne [datum] použila k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na linkách provozovaných žalobkyní, avšak neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí byla uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Soud podle ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná výše uvedeného dne cestovala na lince hromadné dopravy provozované žalobkyní a při přepravní kontrole se neprokázala platným jízdním dokladem. Bylo jí uloženo zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Následně právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu. Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila své povinnosti cestujícího, když se při přepravní kontrole neprokázala platným jízdním dokladem. Proto je povinna zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému. Výše jízdného a přirážky je stanovena v přepravních podmínkách a tarifu žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal, a to včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 3x200 Kč, tj. [částka], náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. [částka], náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] a zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], tj. celkem [částka]. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu se náklady řízení platí k rukám právního zástupce.