14 C 357/2020-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] použil k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na linkách provozovaných žalobkyní, avšak neprokázal se platným jízdním dokladem. Proto mu byla za jízdy ve dnech [datum], [datum] a [datum] uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] za jízdy ve dnech [datum] a [datum] uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Soud podle ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný ve výše uvedených dnech cestoval na linkách hromadné dopravy provozované žalobkyní a při přepravních kontrolách se neprokázal platným jízdním dokladem. Pokaždé mu bylo uloženo zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, a to v částkách, jak je uvedeno výše. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné do 30 dnů ode dne přepravní kontroly. Následně žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. Dle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravních kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému. Výše jízdného a přirážky je stanovena v přepravních podmínkách žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal, a to včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého má právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně, která byla ve věci zcela úspěšná. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále soud přiznal žalobkyni dle ustanovení § 151 odst. 3 občanského soudního řádu dvě paušální náhrady po [částka] dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za podání žaloby a předžalobní výzvu.