29 C 333/2021-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žaloba a vyjádření k žalobě: 1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce na žalované domáhal zrušení spoluvlastnictví k nemovitostem: pozemkům [parcelní číslo], zahrada, a [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], které jsou zapsány v katastru nemovitostí pro k. ú. [obec], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen jako nemovitost či nemovitosti). 2. Žalobu dále žalobce odůvodnil zejména tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, žalovaný nabyl svůj podíl příklepem v nedobrovolné dražbě ze dne [datum] a dále kupní smlouvou z [datum]. Již minulosti se žalobce pokoušel vyřešit spoluvlastnictví, žalovaná však nekomunikovala. Žalobce nemovitosti neužívá, dle žaloby je užívá žalovaná se svou matkou. Žalovaná mu dle žaloby zaplatila jednou za užívání celé nemovitosti, od [datum] [rok] mu nic neplatí. Žalobce o nemovitost již nemá zájem, reálné rozdělení není možné, žalovaná nemá patrně ani potřebné finance. Proto žalobce požaduje žalobou zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem s tím, že jako pravděpodobné vypořádávání navrhl prodej nemovitosti a rozdělení výtěžku dle podílů, tj. žalobci 1/3 a žalované 2/3 (ve smyslu opravy písařské chyby v žalobě učiněné při jednání soudu). 3. Při jednání soudu žalobce setrval na podané žalobě s tím, že setrval na tom, ab soud zrušil podílové spoluvlastnictví k nemovitostem a nařídil jejich prodej s rozdělením výtěžku dle spoluvlastnických podílů. Dále žalobce upřesnil, že v tomto řízení nepožaduje vypořádání žádných pohledávek a dluhů souvisejících se spoluvlastnictvím. 4. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a ničeho nenamítla. Jednání soudu: 5. Ve věci proběhlo jedno jednání soudu dne [datum] (čl. 35-37), na kterém žalobce setrvala na tom, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví se žalovanou k nemovitostem, které jsou předmětem žaloby. Žalovaná, ač byla soudem řádně obeslána na adresu svého trvalého pobytu, se k jednání soudu bez omluvy nedostavila a ničeho nenamítla, soud tedy jednal v její nepřítomnosti. Na tomto jednání soud provedl žalobcem navržené listinné důkazy a následně vydal tento rozsudek. Důkazy: 6. Soud ve věci provedl účastníky navržené (tj. fakticky žalobcem navržené, když žalovaná ničeho nenavrhla) a do spisu založené listinné důkazy (kopie). Z provedených důkazů pak zjistil následující skutečnosti. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí na č.l. 5 (aktuální výpis ke dni jednání je pak založen na čl. 27-28, které za účelem uvěření stavu katastru nemovitostí vyžádal a založil do spisu soud) plyne, že pozemky [parcelní číslo], zahrada, a [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], které jsou zapsány v katastru nemovitostí pro k. ú. [obec], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce], jsou zapsány jako nemovitosti evidované v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalované, [list vlastnictví], žalobce má podíl 1/3, žalovaná 2/3. Jako upozornění je v katastru nemovitostí zapásána nevidovaná kolna. Nabývacím titulem účastníků k výše uvedeným nemovitostem je pak smlouva darovací z [datum], účinky zápisu [datum] (pro žalovanou) a usnesení soudního exekutora o příklepu z [datum], účinky zápisu [datum] a smlouva kupní z [datum], účinky zápisu [datum] (pro žalobce). 8. Z listiny označení znalecký posudek [číslo] na č.l. 4-5 (kopie) plyne, že toto ocenění vyhotovil zhotovitel [právnická osoba], za účelem za účelem určení obvyklé ceny nemovitostí pro exekučního řízení. Obsahem tohoto ocenění je určení obvyklé ceny nemovitostí, které jsou předmětem řízení (pozemků včetně jeho součástí, viz výše), tj. pro nemovitosti, které jsou předmětem žaloby, v celkové ceně 2.100.000 Kč. Ocenění je ze dne [datum], není však opatřeno doložkou znalce ve smyslu § 127a o.s.ř., soud tedy tuto listiny posoudil jako běžný listinný důkaz, nikoliv znalecký posudek. 9. Z dopisů žalobce včetně kopie obálky na č.l. 6-8 plyne, že žalobce žalovanou dopisy ze dne [datum] a [datum] vyzval k součinnosti při předání nemovitostí s ohledem na skutečnost, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl k nemovitostem, a dále výzva k úhradě náhrady za užívání nemovitostí včetně nabídky odkupu podílu a upozornění žalované na možné podání žaloby na zrušení spoluvlastnictví. 10. Ze splátkového kalendáře na čl. 10 plyne, že žalovaná žalobci za užívání nemovitostí uhradila za [období] [rok] částku 2 000 Kč, jinak ničeho nehradila. 11. Z výpisu z evidence obyvatel na č.l. 11-12, 20, 26 plynou aktuální adresy trvalého pobytu účastníků. Právní předpisy: 12. Při rozhodnutí soud vycházel zejména z těchto ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. 13. Podle § 1140 obč. z. platí nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 14. Podle § 1141 platí, že spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků. Podle § 1143 pak platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 15. Podle § 1144 platí, že je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. 16. Podle § 1147 platí, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. Podle § 1148 při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Prodá-li se věc, uhradí se po stržení nákladů prodeje všechny dluhy podle předchozích odstavců ještě předtím, než se mezi spoluvlastníky rozdělí výtěžek. 17. Podle § 1149 odst. 2 obč. z. platí, že při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu. 18. Podle § 492 odst. 1 obč..z platí, že hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. Skutkové a právní závěry: 19. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastnící řízení, tj. žalobce a žalovaná, jsou ke dni vydání tohoto rozsudku podílovými spoluvlastníky k výše uvedeným nemovitým věcem, které jsou předmětem žaloby (viz výše), tj. k pozemkům [parcelní číslo], zahrada, a [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bydlení, [obec], které jsou zapsány v katastru nemovitostí pro k. ú. [obec], [územní celek], [stát. instituce], [stát. instituce], a to žalobce s podílem 1/3 a žalovaná s podílem 2/3. 20. V dané věci je dále prokázáno, že žalobce nemá zájem na dalším setrvání spoluvlastnictví a na jeho zrušení se s žalovanou nedohodli. Ani jeden z účastníků netvrdil možnost rozdělení společné věci (pozemků) a tato možnost neplyne ani z ostatních provedených důkazů (navíc, jak uvedl i žalobce, rozdělní nemovitostí není možné, tj. bez stavebních nákladů). Soud proto dále vycházel z ustanovení § 1147 obč. zákoníku s tím, že rozhodl tak, že nařídil prodej věci (bytu) ve veřejné dražbě, když účastníci nemovitost do svého vlastnictví nechtěli (žalobce a žalovaná to výslovně uvedli, žalovaný se nevyjádřil). Soud tedy nařídil prodej předmětných nemovitých věcí dle žaloby, tj. ve veřejné dražbě, s tím, že spoluvlastníci vzájemné vypořádání pohledávek a dluhů, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí, neuplatnili. Výtěžek dražby pak bude rozdělen mezi účastníky podíly, které odpovídají jejich spoluvlastnickým podílům, tedy: žalobce 1/3, žalovaná 2/3. Žádnou okolnost, která by bránila zrušení spoluvlastnictví či nařízení jejího prodeje v dražbě, soud neshledal. Vyhovění žalobě pak nebrání ani skutečnost, že v nemovitostech potencionálně žalovaná bydlí. 21. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem dle žaloby soud zrušil, nařídil prodej těchto věcí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku (tj. včetně jejich součástí a příslušenstvím), tj. ve veřejné dražbě s tím, že její výtěžek bude rozdělen mezi účastníky těmito podíly: žalobce 1/3, žalovaná 2/3 (tj. dle spoluvlastnických podílů). 22. Je na účastnících, aby dle tohoto pravomocného rozsudku podali (či jeden účastník podal) návrh na prodej věc