29 C 457/2021-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky 7.590 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná s žalobcem uzavřela smlouvu o přepravě osob tím, že nastoupila do vozidla MHD provozovaného žalobcem. Po započetí přepravy se žalovaná na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem, a vznikla mu tak povinnost zaplatit žalobci 5x vedle jízdného ve výši 18 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Žalovaná však přes zaslanou výzvu dlužnou částku nezaplatila. Úrok z prodlení žalobce požadoval od prvého dne prodlení do zaplacení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 2. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaná dne [datum] v [anonymizováno], [datum] v [anonymizováno], [datum] v [anonymizováno], [datum] v [anonymizováno], [datum] v [anonymizováno] cestovala prostředkem městské hromadné dopravy (vozidlem [číslo]) provozovaným žalobcem a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobci 5x jízdné ve výši 18 Kč a dále přirážku jízdného ve výši 1.500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné nejpozději do 15 dnů ode dne sepsání zápisu o přepravní kontrole (ten byl sepsán v den předmětné jízdy) s tím, že cestující je povinen zaplatit jízdné a přirážku jízdného, kterou stanoví dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout 1.500 Kč (§ 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě). Žalovaná však dlužné jízdné s přirážkou nezaplatila, ačkoli jí byla žalobcem zaslána výzva k plnění. Z uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dlužné jízdné (18 Kč) a přirážku jízdného (1.500 Kč). Do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k němu se žalovaná dostala v den dle žaloby a od tohoto dne byl žalobce oprávněn požadovat zaplacení úroku z prodlení z částky 1.518 Kč v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku a § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení dle nařízení z dlužné částky od prvního dne prodlení až do zaplacení. Při rozhodnutí věci vycházel soud zejména z listinných důkazů, tj. ze zápisu o přepravní kontrole, smluvních přepravních podmínek, poštovního podacího archu, výzvy k plnění a dalších listin založených ve spise. 3. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, jejichž výše se skládá z žalobcem zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Celkem tedy soud žalobci výrokem II. rozsudku přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 400 Kč a 2x 100 Kč režijní paušál (za předžalobní upomínku, podání žaloby) dle vyhl. č. 254/2015 Sb., celkem 600 Kč. 4. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.