29 C 6/2021-77 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 396 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o poskytování certifikačních služeb [číslo]. V souladu se smlouvou poskytla žalobkyně k jeho žádosti kvalifikovaný osobní certifikát, čímž žalobkyni vznikl nárok na úhradu ceny za poskytnuté služby. Žalovaný neuhradil fakturu [číslo] na částku 396 Kč, která byla splatná dne [datum]. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, proto se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky touto cestou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že smlouva [číslo] byla uzavřena dne [datum], na základě které se žalobkyně žalovanému zavázala poskytovat služby, včetně vydávání certifikátů. V souladu se Smlouvou žalovaný elektronicky zažádal o vydání kvalifikovaného certifikátu. Žalobkyně vydala žalovanému certifikát dle údajů uvedených v žádosti v souladu se Smlouvou, čímž jí vznikl nárok na úhradu ceny za poskytnuté služby dle protokolu o vydání certifikátu s platností od [datum] s tím, že cena za poskytnuté služby je dle čl. 6 odst. 6.3 smlouvy uvedena v Ceníku, jehož znění žalobkyně také doložila (čl. VI. bod 3). Žalobkyně poskytla žalovanému služby a poskytnutí služeb žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] na částku 396 Kč splatnou dne [datum]. Žalovaný fakturovanou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil, v důsledku čehož se dnem následujícím po dnu splatnosti dostal do prodlení s placením. 4. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným (jako podnikatelem) byla platně uzavřena smlouva [číslo] dle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dle zákona č. 227/2000 Sb. o elektronickém podpisu. Žalovaný tím, že si objednal na základě této smlouvy vydání kvalifikovaného osobního certifikátu, byl povinen za jeho vydání uhradit cenu dle ceníku žalobkyně, což však neučinil, a to přes zaslanou upomínku. 5. Co se týká příslušenství pohledávky, tak i v tomto směru shledal soud žalobu důvodnou. Žalovaný se dostal do prodlení a je proto povinen platit žalobkyni úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení dle žaloby a částku 1.200 Kč dle § 3 tohoto nařízení. 6. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 968,16 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 396 Kč sestávající z částky 396 Kč celkem (limitace hodnotou jistiny dle nálezu I. ÚS 3923/11) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z ve výši 272,16 Kč. Náhradu nákladů řízení soud žalobci s ohledem na specifikum věci přiznal, i když jde o státní podnik. Jinou odměnu však již soud nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. 8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.