33 C 301/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 921 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost [právnická osoba] dočasně poskytla žalovanému prostředky ve výši 10 500 Kč, které žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. Žalobkyně nedisponuje podklady, které sloužily jejímu právnímu předchůdci k provedení kontroly úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 5 424 Kč (3 003 Kč na kapitalizovaném úroku a 2 421 Kč na smluvní pokutě). 4. Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud řízení částečně zastavil podle § 96 o. s. ř. (bod I. výroku). 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], dodatku [číslo] ke smlouvě o úvěru ze dne [datum] a z výpisu z běžného účtu ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyplatila žalovanému ve dnech [datum] a [datum] v souhrnu částku 10 500 Kč. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacího archu ze dne [datum], potvrzení o přijetí úplaty ze dne [datum] a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky 11 438 Kč s příslušenstvím do [datum]. 8. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 9. Že žalobkyně vyplatila žalovanému ve dnech [datum] a [datum] v souhrnu částku 10 500 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení částky 11 438 Kč s příslušenstvím do [datum]. 10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud posoudil právní vztah mezi účastníky jako vztah z bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.). Žalovaná je povinna bezdůvodné obohacení odpovídající dočasně poskytnutým prostředkům vydat žalobkyni (§ 2991 odst. 1 o. z.), soud jí tak uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 10 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 500 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku). V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 1 822,50 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 500 Kč od [datum] do [datum], soud žalobu zamítl (bod I. výroku), neboť tato částka převyšovala výši bezdůvodného obohacení ke dni rozhodování soudu. Soud rovněž žalobu zamítl co do nároku na úrok z prodlení předcházejícího splatnosti dle výzvy žalobkyně k zaplacení, neboť teprve ode dne následujícího po splatnosti se žalovaný ocitl s úhradou v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ke dni stanovenému ve výzvě žalobkyně ([datum]), ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni (§ 1879 o. z.). 14. Po zohlednění příslušenství splatného ke dni rozhodnutí soudu (srovnej nález Ústavní soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08) byla žalobkyni přiznána částka 11 041,89 Kč. Co do částky 8 652,16 Kč byla žaloba zamítnuta, respektive řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby žalobkyní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 270,24 Kč, přičemž tato částka představuje 12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 921 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 15. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žaloby měla být obsažena přímo v žalobě tak, aby soud nemusel vyzývat k jejímu doplnění. Nejedná se tak o účelně vynaložené náklady.