33 C 319/2021-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 3 655,64 Kč s odůvodněním, že ve dnech [datum], [datum] a [datum] účastníci řízení uzavřeli smlouvy o poskytnutí služeb elektronických komunikací. Žalovaný na službách třetích stran neuhradil částku 3 655,64 Kč, přestože byl vyzván ke zjednání nápravy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalobkyně se dne [datum], [datum] a [datum] jako poskytovatelka služby zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a další služby a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednanou cenu, přičemž žalobkyně žalovanému přidělila číslo [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo]. Žalovaný byl oprávněn objednat si prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně určité zboží nebo službu poskytované smluvním partnerem žalobkyně a byl povinen uhradit jejich cenu výhradně prostřednictvím žalobkyně. Za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 3 655,64 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 3 655,64 Kč do 10 dní od doručení výzvy k úhradě. 5. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: 6. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla platně v písemné formě uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen„ Smlouva“) dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, jejíž nedílnou součástí byly mj. všeobecné podmínky žalobkyně pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (§ 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalovaný byl dále jako poukázaný vůči poskytovatelům služeb třetích stran, tedy poukazatelům, povinen plnit ve prospěch žalobkyně, jako poukazníka, neboť poskytovatelé služeb třetích stran umožnili žalobkyni, aby platby od účastníků vybírala (§ 1939 o. z.). 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 655,64 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.