34 C 298/2021-48 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve spojení s jejím doplněním ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejichž základě zajišťovala žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internet, a to do [datum], kdy byla smlouva ukončena. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou odměny za poskytování služeb, a proto žalobkyně dne [datum] omezila poskytování služeb v souladu s čl. 8 2. 1. všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“). Upomínkou ze dne [datum] byla žalované poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění dluhu, a to do [datum]. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl uhrazen, žalobkyně od smlouvy ke dni [datum] odstoupila. Žalovaná byla povinen do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení ([název zařízení] [anonymizováno 11 slov]), který žalovaná převzala při uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Žalovaná byla dne [datum] a následně dne [datum] vyzvána k vrácení zařízení do [datum]. Žalovaná zařízení nevrátila, proto má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení, celkem 10 000 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač byl soudem vyzvána. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně a i žalovaná, o odročení jednání nepožádaly. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] v nichž se žalovaná zavázala za poskytované služby elektronických komunikací (televizní vysílání, internet) platit žalobkyni sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců. Smlouva byla ukončena ke dni [datum], když žalovaná přes výzvu ze dne [datum] neuhradila cenu poskytovaných služeb. V rámci smlouvy si bylo dáno žalované do užívání technická zařízení [název zařízení] [anonymizováno 11 slov] Součástí smlouvy byly i zvláštní podmínky pro službu [název služby] [anonymizováno] [příjmení] [jméno], dle kterých byla žalovaná povinna po ukončení smlouvy vrátit technické zařízení ve lhůtě 10 dnů od ukončení smlouvy, avšak žalovaná technické zařízení nevrátila. Pro případ nevrácení technického zařízení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každé zařízení (bod I.II.). Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] vyzván k vrácení zařízení do [datum]. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Mezi žalobkyní jako poskytovatelem služeb elektronických komunikací a žalovanou jako zákazníkem byla dle § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikací, uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky. Mezi účastníky byla dále nájemní smlouvu ve smyslu § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, na základě které žalobkyně přenechala žalovanému technická zařízení [název zařízení] [anonymizováno 11 slov] k dočasnému užívání a žalovaná se zavázala platit za to žalobkyni nájemné. Žalovaná byla povinna vrátit technické zařízení po skončení smluvního vztahu ve lhůtě 10 dnů od jeho ukončení (srov. § 2225 o. z.). Žalovaná porušila smluvní povinnost, když zařízení ve stanovené lhůtě nevrátila, a proto má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Smluvní pokuta a její výše byla sjednána přímo ve smlouvě, za porušení konkrétní povinnosti, tudíž smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána v souladu s § 2048 o. z. Tím, že žalovaná neuhradila smluvní pokutu ve lhůtě určené ve výzvě, do [datum], ocitla se dnem následujícím po marném uplynutí této lhůty v prodlení a žalobkyně má dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S ohledem na výše uvedené rozhodl soud, že žaloba je důvodná, a proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou pohledávku. 7. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku byla stanovena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soud určil žalobkyni odměnu dle § 14b odst.1a 3a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru použitém opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (věci vedené zdejším soudem sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.