34 C 319/2021-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že žalované umožnila využívat služeb jiných subjektů prostřednictvím telefonní stanice. Protože žalovaná si prostřednictvím sítě žalobkyně služby objednala, byla okamžikem objednání zavázána uhradit cenu těchto služeb, přičemž k výběru této ceny je oprávněna výlučně žalobkyně. V tomto konkrétním případě se jednalo o poskytování služeb za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud má za prokázané, že dne [datum] žalovaná jakožto fyzická osoba podnikající uzavřela s původním věřitelem [anonymizováno] [právnická osoba] účastnickou smlouvu, na základě které byla žalované poskytnuta telefonní čísla. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalované bylo za služby poskytnuté v období od [datum] do [datum] vyúčtováno 5 730 Kč (nárokováno 589,04 Kč) se splatností do [datum]. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalované bylo za služby poskytnuté v období od [datum] do [datum] vyúčtováno 5 970 Kč (nárokováno 649,23 Kč) se splatností do [datum]. Fakturou [číslo] bylo prokázáno, že žalované bylo za služby v období od [datum] do [datum] vyúčtováno 4 145 Kč (nárokováno 632,45 Kč) se splatností do [datum]. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] Celkem žalovaná dluží 1 807,72 Kč. 5. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb. o platebním styku, platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení. 6. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. 7. V posuzovaném případě je zřejmé, že došlo k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací dle § 63 zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, jejíž součástí jsou i všeobecné podmínky, na které smlouva výslovně odkazuje. Protože žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku za poskytnuté služby nezaplatila, nezbylo soudu, než žalobě v plném rozsahu vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku, ocitla dne následujícím po splatnosti shora uvedených faktur d prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351 /2013 Sb. 8. Soud přiznal žalobkyni podle § 3 vyhlášky č. 351/2013 Sb. náklady na uplatnění pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť v projednávané věci se jedná o vzájemný závazek mezi podnikateli, neboť smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně jako fyzická osoba podnikající. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 070,72 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.