34 C 324/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou nadepsanému soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] s žalovanou uzavřel dne [datum] Smlouvou o kontokorentu [číslo] na základě které banka poskytla žalované k jejímu běžnému účtu úvěr do limitu 5 000 Kč. Žalovaná nebyla oprávněna čerpat peněžní prostředky nad tento sjednaný limit. Žalovaná se zavázala zajistit na svém účtu kreditní obrat 25% celkové výše kontokorentu. Poskytnutí peněžních prostředků bylo úročeno sazbou 19,90 % p. a. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila podmínky ujednání o poskytnutí kontokorentu původní věřitel celý úvěr zesplatnil ke dni [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Dlužná pohledávka ke dni zesplatnění činila na nesplacené jistině částku 5 063,92 Kč. Původní věřitel uplatnil právo na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky sjednané v čl. 6 smlouvy. Výše smluvní pokuty od [datum] do [datum] činí 1 934,42 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala pasivní. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto závěru o skutkové stavu věci. Původní věřitel [právnická osoba] dne [datum] otevřel a vedl pro žalovanou běžný účet (Rámcová smlouva o poskytování bankovních a platebních služeb), prostřednictvím něhož čerpala žalovaná sjednaný úvěr ve výši 5 000 Kč úročený roční sazbou 19, 90 % (Smlouva o kontokorentu ze dne [datum]). Z důvodu nesplácení kontokorentního úvěru a přečerpáním limitu kontokorentu (výpisy z účtu) původní věřitel úvěr zesplatnil ke dni [datum] (dopis ze dne [datum]) a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 5 063,92 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou úvěru si smluvní strany v čl. 6 písm. b) Smlouvy o kontokorentu sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Výše smluvní pokuty od [datum] do [datum] činí 1 934,42 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek). Žalovaná dluží 6 998,34 Kč (5 063,92 Kč nesplacená jistina+ 1 934,42 Kč smluvní pokuta). 5. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Původní věřitel s žalovanou uzavřeli dle ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ smlouvu o účtu, kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou účet v českých korunách a žalovaná se zavázala čerpat z účtu peněžní prostředky do výše kryté vkladem. V návaznosti na smlouvu o účtu uzavřeli účastníci podle § 2395 o. z. úvěrovou smlouvu, kterou původní věřitel umožnil žalované čerpat ze svého účtu i částky nekryté vkladem až do debetního zůstatku na účtu ve výši 5 000 Kč a žalovaná se takto čerpané peněžní prostředky zavázala vrátit původnímu věřiteli s tím, že je dluh úročen úrokem ve výši 19,9 % ročně. Žalovaná čerpala v souladu se smlouvou o úvěru od žalobce úvěr 5 000 Kč, který byla povinna vrátit, což neučinila a dluh nezaplatila ani poté, kdy byla upomenuta. V souladu se smlouvou je žalovaná kromě povinnosti vyrovnat dluh na účtu rovněž povinna zaplatit žalobkyni dohodnutý úrok ve výši 19,9 % z dlužné částky a smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 o. z., která činí 1 934,42 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. Z důvodu prodlení žalované se zaplacením žalované částky má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 998,34 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.