34 C 329/2021-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalovaná si u ní objednala laboratorní vyšetření vzorků výtěru z pohlavních orgánu koní. Žalobkyně vyšetření provedla, o čemž sepsala protokol č. [číslo] [číslo] a vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 1 867 Kč se splatností [datum]. Žalovaná částku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač soudem byla vyzvána. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listin soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaná si u žalobkyně prostřednictvím veterinárního lékaře objednala dne [datum] mikrobilologické vyšetření výtěru pohlavních orgánů klisny. Žalobkyně provedla odběr vzorku dne [datum] a provedla bakteriologické vyšetření, o čemž byl sepsán protokol o zkoušce č. [číslo] [číslo]. Žalobkyně vystavila žalované doklad [číslo] na částku 1 867 Kč se splatností [datum]. Žalovaná částku neuhradila. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (1. upomínka ze dne [datum], 2. upomínka ze dne [datum], 3. upomínka ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum]). 5. Po právní stránce soud věc posoudil jako občanskoprávní vztah dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a podle ustanovení zákona č. 166/1999 Sb., veterinární zákon. Žalobkyně je organizací zřízenou Ministerstvem zemědělství dle § 44 veterinárního zákona a oprávněnou provádět laboratorní zkoušky vzorků zvířat (§ 51b téhož zákona). Žalobkyně provedla vyšetření výtěru pohlavních orgánů klisny žalované, avšak žalovaná za službu nezaplatila ve stanovené lhůtě, tudíž se následující den po splatnosti faktury ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.) a žalobkyně je tak oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 6. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni jistinu ve výši odpovídající hodnotě provedených služeb i úrok z prodlení dle nařízení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení až do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 8. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal důvod pro stanovení jiné lhůty.