7 C 388/2020-47 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [IČO] se sídlem [ulice a číslo], [část obce] [obec a číslo] uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce prostřednictvím on-line formuláře na základě, které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce zápůjčku, poplatek do 90 dnů. Žalovaný nevrátil zápůjčku řádně a včas. Pohledávku vůči žalovanému [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa]. Žalovaný částku ve shora uvedené výši nezaplatil do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svoji žalobou. 2. Podle §101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] obchodních podmínek soud naznal, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle ustanovení 2395a násl. zákona č. 89/2012Sb. Žalobce se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr do [datum]. Žalovaný se dále zavázal uhradit roční úrokovou sazbu ve výši 280,5%. Žalovaný tuto smlouvu nestvrdil svým podpisem. 5. Z potvrzení o provedené platbě servi 24 soud naznal, že na účet [bankovní účet] byla provedena transakce platby částky [částka] dne [číslo]. Není uvedeno, kdo potvrzení vydal ani kdy. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud naznal, že [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa]. 7. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: 9. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa]. 10. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvě o zápůjčce a to, že žalobce se jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit s příslušným poplatkem a zda tedy žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalovanému určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání dle § 2390 občanského zákoníku. 11. Podle ustanovení §120 odst.1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle ustanovení §120 odst.3 věty druhé o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanoveními §101 odst. 1 písm. b) a §120 odst. 1 větou první o.s.ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze - jak vyplývá zejména z jeho smyslu v občanském soudním řízení - v první řadě učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Žalobce neunesl důkazní břemeno v dané věci, neboť neprokázal, že žalovanému poskytl úvěr ve výši [částka], neboť z předloženého písemného důkazu vyplynulo, že částka byla zaslaná na účet shora uvedený, ale z listinných důkazů není zřejmé, zda na účet žalovaného a co předmětná částka představuje. Žalobce také neprokázal, že žalovaný akceptoval smlouvu o zápůjčce, neboť z předložených listinných důkazů nelze určit, zda a jakou smlouvu s podmínkami žalovaný akceptoval, neboť žalovaným nebyla stvrzena a zda tuto zápůjčku obdržel na svůj účet. Soud provedl pouze předložené listinné důkazy žalobcem, které jim tvrzené skutečnosti ohledně vzniku nároku na vrácení zápůjčky, či bezdůvodného obohacení nebyly prokázány. 12. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle §142odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto by měl právo na náhradu nákladů řízení, protože mu však žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem II.