7 C 447/2021-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] Okresnímu soudu v Ústí nad Labem domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit mu částku 3 723Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že žalobce je vlastníkem obytného domu s byty [adresa] v [obec], ul. [ulice a číslo]. Žalobce uzavřel nájemní smlouvu s žalovaným dne [datum] a dodatky k nájemní smlouvě [číslo]. Na základě této nájemní smlouvy vzniklo žalovanému nájemní právo k bytu [číslo] v 5. nadzemním podlaží předmětného domu. Žalovaný užíval shora uvedený byt v období od [datum] do [datum]. Žalovaný neuhradil nájemné za srpen 2017 ve výši 2 749Kč, nedoplatky za služby spojené s užíváním bytu za období [datum] do [datum] ve výši 867Kč. 2. Podle §101 odst.3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Z výpisu obchodního rejstříku ze dne [datum] (čl.6) soud naznal, že žalobce má předmět podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. 4. Z informací pozemků ze dne [datum] (čl.7) soud naznal, že žalobce je vlastníkem budovy [adresa], [obec], ul. [ulice]. 5. Z nájemní smlouvy ze dne [datum], dodatků k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum], [datum], evidenčních listů (čl. 9-16) soud naznal, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, kterou žalobce přenechal žalovanému od [datum] do [datum] do užívání bytovou jednotku [číslo] v 5. nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec]. Nájemné bylo stanoveno ve výši 2 749Kč měsíčně od [datum]. Oba účastníci stvrdili veškeré listiny svými vlastnoručními podpisy. 6. Z protokolu o předání a převzetí bytu (čl.17) soud naznal, že žalovaný dne [datum] předal žalobci předmětný byt. Oba účastníci stvrdili listinu svými podpisy. 7. Z vyúčtování služeb, dopisu ze dne [datum], opisu karty úhrady nájemného, dodejky (čl.18-22) soud naznal, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek ve výši 3 723Kč a vyúčtování nedoplatku bylo zasláno s dopisem se lhůtou termínu úhrady. 8. Z výzvy ze dne [datum] žalobce žalované (čl. 23), soud naznal, že zást. žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky. 9. Soud má na základě provedených důkazů za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobcem, který je vlastníkem předmětného bytu (informace o pozemku) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o nájmu a dodatky ke smlouvě [číslo] kterou žalobce přenechal žalovanému od [datum] do [datum] do užívání bytovou jednotku [číslo] o velikosti 23,9m2, nacházející se ve 5. nadzemním podlaží v domě [adresa], ulice [ulice], [obec]. Nájemné činilo od [datum] částku ve výši 2 749Kč měsíčně. Nájem bytu zanikl ke dni [datum] a žalovaný předal byt již [datum] Za spotřebované služby za období [datum] do [datum] dluží žalovaný celkem ve výši 867Kč, a dlužné nájemné za srpen 2017 ve výši 2 749Kč. Žalovanému dlužné částky byly řádně vyúčtovány a zaslány. Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 10. Podle § [číslo] nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Dle § 2246 odst. 1občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. 12. Podle § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 stejného ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle odst. 4 stejného ustanovení strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 13. Soud po právní stránce posoudil věc tak, že mezi účastníky byla dne uzavřena smlouva o nájmu k dotčené bytové jednotce. Mezi účastníky vznikl právní vztah mezi žalobce jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Žalobce byl povinen předat žalovanému byt ve stavu způsobilém k řádnému užívání a zajistit mu plný a nerušený výkon práv spojených s užíváním a žalovaný byl povinen hradit nájemné (splatné poslední den kalendářního měsíce trvání smlouvy) a služby spojené s nájmem bytu řádně včas. Žalobce splnil svou povinnost a byt přenechal žalovanému k užívání. Žalovaný spotřebované služby související s užíváním bytu, ve výši stanovené evidenčními listy a nájemné v souladu s nájemní smlouvou řádně a včas nehradil a zůstal ke dni podání žaloby po zohlednění plateb (resp. započtení úhrad) dlužen částku 3 723Kč, který představuje nedoplatek na službách za období [datum] do [datum] ve výši 867Kč, a neuhrazené nájemné za srpen 2017 ve výši 2 749Kč. Proto soud uložil žalovanému povinnost uhradit dlužnou částku 3 723Kč. 14. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Příslušenství pohledávky – dlužného nájmu bylo žalobci přiznáno v souladu se žalobou, neboť žalovaný, ač byl upomínkou vyzýván, žalobci dlužné nájemné neuhradil řádně a včas a dostal se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Den prodlení byl stanoven jako den následující po dni, ke kterému, kdy mělo být žalovaná částka uhrazena. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 16. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, podle kterého soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal náklady řízení v plné výši ve výši 2 452Kč Tyto náklady tvoří žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000Kč a náklady právního zastoupení. V rámci nákladů právního zastoupení soud žalobci přiznal odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, předžalobní výzva,) á 300Kč dle §14b odst. 1 vyhl.177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100Kč dle §14b odst.5 vyhl. 177/1996 Sb., DPH ve výši 21%. 17. Jelikož žalobce, kterému byla přiznána náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, je žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal žádný důvod.