74 C 104/2021-40 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 811 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 811 Kč od [datum] do zaplacení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení, když smlouva byla uzavřena dle § 1743 odst. 1 občanského zákoníku tak, že žalovaný uhradil první splátku pojistného. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Listina označená jako návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo] byla podepsána pouze žalobkyní, podpis žalovaného (ani„ prostý“ elektronický) nebyl k listině připojen (návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo]). Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, pojistné bylo stanoveno částkou ve výši 5 216 Kč ročně, 1 304 Kč čtvrtletně (návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo] výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Počátek pojištění byl smlouvou stanoven na den [datum], když splatnost první splátky pojistného byla stanovena na nejpozději do [datum] a smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou (návrh smlouvy pojištění vozidel [číslo] všeobecné pojistné podmínky). K listině označené jako všeobecné pojistné podmínky nebyl připojen podpis žalobkyně, ani podpis žalovaného (všeobecné pojistné podmínky). Dne [datum] byla na účet žalobkyně z účtu vedeného pro [jméno] [celé jméno žalovaného] uhrazena částka ve výši 1 304 Kč (výpis z účtu žalobkyně, přehled předpisů a plateb, sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně vyhotovila listinu určenou pro žalovaného označenou jako pojistka ke smlouvě [číslo] ve které je uvedeno, že se vydává jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy a ze které plyne výše pojistného, jeho splatnost a počátek pojištění (pojistka ke smlouvě [číslo]). Doklad o odeslání, resp. doručení pojistky ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] žalovanému nebyl soudu předložen. Dne [datum] žalobkyně vyhotovila listinu určenou pro žalovaného označenou jako upozornění na neuhrazené pojistné, ve které žalovaného vyzývá k úhradě dlužné částky ve výši 1 304 Kč nejpozději do [datum] (upozornění na neuhrazené pojistné ze dne [datum]). Doklad o odeslání, resp. doručení upozornění ze dne [datum] žalovanému nebyl soudu předložen. Dne [datum] žalobkyně vyhotovila listinu určenou pro žalovaného označenou jako oznámení o ukončení pojištění, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 811 Kč do [datum] a dále byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že ke dni [datum] zanikla pojistná smlouva (oznámení o ukončení pojištění ze dne [datum]). Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 3 384 Kč (předžalobní upomínka ze dne [datum], podací arch). 4. Dle § 1743 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou. 5. Dle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Na věc soud aplikoval zejména § 2758 odst. 2 občanského zákoníku, které je ustanovením speciální ve vztahu k § 1743 odst. 1 občanského zákoníku, když pojistná smlouva měla být uzavřena na dobu delší jednoho roku (na neurčito), tedy měla být obligatorně uzavřena písemně. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že smlouva nebyla podepsána žalovaným (žalobkyně to ani netvrdila). Nedostatek písemné formy lze dle § 2758 odst. 2 občanského zákoníku zhojit splněním dvou podmínek, a to uhrazením prvního pojistného řádně a včas, když současně musí být pojistné zaplaceno pojistníkem. V řízení bylo zjištěno, že první pojistné nebylo uhrazeno řádně a včas, a navíc nebylo uhrazeno ani žalovaným, ale třetí osobou. Tedy ani jedna ze dvou podmínek pro zachování písemné formy nebyla splněna. Žalobkyně sice uvedla, že po úhradě první splátky pojistného žalovaného informovala, že považuje pojistnou smlouvu za uzavřenou, a to dopisem – pojistkou ke smlouvě [číslo] ze dne [datum], avšak neprokázala, že žalovaného informovala, že došlo k uzavření pojistné smlouvy s ním jakožto pojistníkem, když nepředložila doklad o doručení dopisu ze dne [datum] žalovanému. Žalobkyně rovněž neprokázala, že žalovanému bylo doručeno upozornění na neuhrazené pojistné ze dne [datum] či oznámení o ukončení pojistného ze dne [datum], když rovněž nepředložila doklad o doručení těchto listin žalovanému. Žalobkyně prokázala doručení pouze předžalobní výzvy. Soud byl připraven žalobkyni poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedených skutečností, ale žalobkyně se k jednání nedostavila a připravila se o možnost být poučena. Soud tedy dospěl k závěru, že mezi účastníky nebyla platně uzavřena pojistná smlouva, když nedostatek písemné formy způsobuje její neplatnost, neboť požadavek na písemnou formu byl stanoven kogentním ustanovením občanského zákoníku, když v daném případě jím má být navíc zajištěna ochrana slabší strany (spotřebitele). Žalobkyně v řízení rovněž neprokázala, že by žalovanému poskytla pojistnou ochranu a že by se tedy mohla domáhat nároku na vrácení bezdůvodného obohacení za poskytnutou pojistnou ochranu. Soud byl připraven žalobkyni poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o neunesení břemene důkazního, ale tím, že se žalobkyně k jednání nedostavila, se připravila o možnost být poučena. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání, když jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. 7. Jelikož žalobkyni nevznikl nárok na úhradu dlužné částky, nemohl se žalovaný ani dostat do prodlení s její úhradou. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 8. Na rozhodnutí o náhradě nákladů řízení soud aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v řízení byl zcela úspěšný žalovaný, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto mu soud žádné nepřiznal.