74 C 363/2020-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 2 241 Kč. Žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dodávce vody [číslo] (dále jen„ smlouva“). Dle tvrzení strany žalující tento nárok představuje kapitalizovaný úrok z prodlení za pozdní úhradu plateb za odběr vody a odvod odpadních vod v odběrném místě vedeném pod č. OM [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa žalovaného] (dále jen„ odběrné místo“). Žalobkyně vyčíslila žalovanému cenu za odběr vody a odvod odpadních vod v odběrném místě v období od [datum] do [datum] v částce 2 262 Kč, a to se splatností do [datum]. Žalovaný však uhradil vyúčtovanou cenu až dne [datum]. Žalobkyně dále vyčíslila žalovanému cenu za odběr vody a odvod odpadních vod v odběrném místě v období od [datum] do [datum] v částce 17 661 Kč, a to se splatností do [datum]. Žalovaný však uhradil vyúčtovanou cenu ve dvou splátkách, a to v částce 13 282 Kč dne [datum] a v částce 4 379 Kč dne [datum]. Jelikož žalovaný vyúčtovanou cenu za odebranou vodu a odvedené odpadní vody neuhradil řádně a včas, dostal se tak do prodlení s její úhradou a žalobkyně fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalovanému úrok z prodlení za pozdní úhradu ceny za odebranou vodu a odvedené odpadní vody částkou ve výši 2 241 Kč. Žalovaný však úrok z prodlení neuhradil, přestože byl k jeho úhradě před podáním žaloby upomenut. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených listin dospěl soud k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Účastníci řízení podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o dodávce vody [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně (smlouva o dodávce vody [číslo] ze dne [datum]). Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat vodu z vodovodu do odběrného místa pod adresou [adresa žalovaného] (smlouva o dodávce vody [číslo] ze dne [datum], nahlížení do katastru nemovitostí – informace o budově). Žalovaný se smlouvou rovněž zavázal hradit zálohy ve výši [částka] čtvrtletně (smlouva o dodávce vody [číslo] ze dne [datum]). Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 2 262 Kč za dodanou a odvedenou vodu v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum] (faktura [číslo] včetně plánu záloh ze dne [datum]). Dlužná částka byla uhrazena dne [datum] (vyúčtování úroků z prodlení [číslo]). Fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 17 661 Kč za dodanou a odvedenou vodu v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Dlužná částka byla uhrazena splátkou ve výši 13 282 Kč dne [datum] a splátkou ve výši 4 379 Kč dne [datum] (vyúčtování úroků z prodlení [číslo]). Vyúčtováním úroků z prodlení [číslo] vystaveným dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 2 241 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení za pozdní úhradu shora uvedených faktur, a to se splatností do [datum] (vyúčtování úroků z prodlení [číslo]). Žalovaný na toto vyúčtování ničeho neuhradil, přestože byl k úhradě dluhu před podáním žaloby žalobkyní upomenut předžalobní upomínkou ze dne [datum] (předžalobní upomínka [číslo] ze dne [datum], kopie dodejky). 5. Soud se předně zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla podepsána dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“). 6. Podle § 8 odst. 5 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení. Materiál na odbočení přípojek a uzávěr vodovodní přípojky hradí vlastník vodovodu nebo kanalizace. 7. Podle § 8 odst. 13 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. Dle odstavce 14 téhož ustanovení má vlastník kanalizace právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. 8. Podle § 588 obč. zák. z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. 9. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o dodávce vody a odvodu odpadní vody podle § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 588 obč. zák. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu za dodanou vodu a odvedení odpadních vod, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením dluhu v den následující po dni splatnosti shora uvedených faktur a od tohoto dne byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to až dne, kdy vyúčtovanou cenu za dodanou vodu a odvedení odpadních vod žalovaný zaplatil. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů kapitalizovaný v částce 2 241 Kč. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které ú