75 C 264/2021-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne [datum] (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vůči žalované zaplacení částky 6 908 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na jejímž základě žalovaná od žalobkyně odebírala od [datum] elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa žalované], EAN OPM: [číslo] (dále jen„ odběrné místo“). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky dodávky vydané žalobkyní. Žalobkyně vyúčtovala elektřinu dodanou ve fakturačním období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] v částce 6 908 Kč se splatností dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku za odběr elektřiny neuhradila. Smlouva byla ke dni [datum] ukončena. 3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní. 4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dala najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovala na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaná souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, ve věci rozhodl. 5. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná dne [datum] podepsaly listinu označenou jako smlouva o poskytování služeb ELEKTŘINA, jejíž součástí byly obchodní podmínky dodávky vydané žalobkyní, jíž se žalobkyně zavázala žalované dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas její cenu podle ceníku žalobkyně v zálohových platbách ve výši 2 000 Kč měsíčně. Fakturou [číslo] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 6 908 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum]. 6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávek elektřiny musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 7. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Na základě shora uvedeného skutkového stavu posouzeného citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla ohledně odběrného místa platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru elektřiny podle § 50 odst. 2 energetického zákona ve spojení s § 2079 odst. 1 o.z. Žalobkyně splnila svoji povinnost dodat žalované elektřinu, zajistit její dopravu a související služby do odběrného místa, avšak žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] v celkové výši 6 908 Kč, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalovaná pak svojí pasivitou způsobila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad na spornou částku uhradila něco více, než tvrdila žalobkyně, pročež soud v otázce úhrady sporné pohledávky vyšel toliko z tvrzení žalobkyně. 11. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za elektřinu ve výši 6 908 Kč z vyúčtování [číslo] rovněž právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeného vyúčtování, a tedy od [datum]. 12. Na základě výše uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za odebranou elektřinu v celkové výši 6 908 Kč, jakož i úrok z prodlení v zákonné výši z částky 6 908 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku). 13. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu. 14. Současně soud v bodě II. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Celková výše náhrady jejích nákladů řízení tak činí částku 1 489 Kč O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř. 15. Soud podotýká, že výši náhrady nákladů řízení určil podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená několika zástupci podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech, které se v zásadě liší jen číslem a datem uzavření smlouvy, fakturačním obdobím a výší dlužné částky (srov. řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]). Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů právě podle § 14b advokátního tarifu.