11 C 159/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr plynu v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] Smlouva byla uzavřena dne [datum] pod [číslo] s datem zahájení dodávky [datum]. Za dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně fakturou [číslo] částku 2 749 Kč. Částka byla splatná dne [datum]. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dluhu a za každou upomínku účtovala částku 100 Kč. Částka 2x 100 Kč byla účtována fakturou č. [anonymizováno] [číslo] a č. [anonymizováno] [číslo] Smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Žalovaná přes upomínání žalobkyní neuhradila ničeho. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Účastníci řízení podepsali dne [datum] listinu označenou jako Smlouva o poskytování služeb, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat plyn a zajistit jeho přenos, distribuci a systémové služby do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu plynu a související služby. Prvé zálohy byly stanoveny částkou 300 Kč měsíčně. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky vyúčtováním [číslo] vystaveným dne [datum], na částku 2 749 Kč za období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalobkyně za 2 opakované výzvy vyúčtovala žalované částku 2x 100 Kč jako smluvní pokutu dle Závěrečných ustanovení obsažených v žalovanou podepsané smlouvě. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku řádně a včas, byla smlouva ukončena ke dni [datum]. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum]. 7. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum] aplikoval na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ NOZ“), konkrétně jeho ustanovení vztahující se ke smluvní pokutě, tj. ust. § 2048 a násl. NOZ a k úroku z prodlení, tj. ust. § 1970 a násl. NOZ a dále ust. § 72 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, které upravuje dodávku plynu na podkladě uzavřené smlouvy. 8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách plynu ve smyslu § 72 energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky plynu, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodaný plyn taktéž právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 NOZ ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost vyplývající ze zmíněné smlouvy, vzniklo žalobkyni dle § 2048 NOZ právo požadovat po žalované smluvní pokutu ve výši 2x 100 Kč za písemné upomínky za porušení povinnosti. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I tohoto rozsudku zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 949 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1, písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při určení celkové výše náhrady nákladů řízení postupoval soud podle citovaného zákonného ustanovení proto, že žalobce zahajuje řízení u zdejšího soudu opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu srovnej např. návrh v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]). 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.