11 C 60/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena dne [datum] pod [číslo] s datem zahájení dodávky [datum]. Za dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum] vyúčtovala žalobkyně fakturou [číslo] částku 3 323 Kč. Částka byla splatná dne [datum]. Žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala k úhradě dluhu a za každou upomínku účtovala částku 100 Kč. Částka 2x 100 Kč byla účtována fakturou č. [anonymizováno] [číslo] a č. [anonymizováno] [číslo] Smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Žalovaná přes upomínání žalobkyní neuhradila ničeho. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: 6. Účastnice řízení podepsaly dne [datum] listinu označenou jako Smlouva o poskytování služeb [číslo] jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit její přenos, distribuci a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky vyúčtováním [číslo] vystaveným dne [datum], na částku částky 3 323 Kč za období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalobkyně za opakované výzvy vyúčtovala žalované částku 200 Kč jako smluvní pokutu dle čl. IV obchodních podmínek. Jelikož žalovaná neuhradila dlužnou částku řádně a včas, byla smlouva ukončena ke dni [datum]. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum]. 7. Při právním posouzení věci soud vycházel z ust. § 50 odst. 2 zákona č. 548/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s ust. § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku upravujícího smluvní pokutu, a pokud jde o úrok z prodlení podle ust. § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s vládním nařízením č. 351/2013 Sb., které výši úroků z prodlení stanoví. Lze konstatovat, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná a účinná smlouva o dodávce elektřiny. Žalobkyně svým povinnostem ze smlouvy dostála a elektřinu žalované dodávala do sjednaného odběrného místa. Žalovaná své povinnosti ze smlouvy porušila tím, že nezaplatila nedoplatek ceny za odebranou energii. Žaloba tak je zcela důvodná. Úrok z prodlení je žalovaná povinna hradit v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti faktury. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 667 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při určení celkové výše náhrady nákladů řízení postupoval soud podle citovaného zákonného ustanovení proto, že žalobkyně zahajuje řízení u zdejšího soudu opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech (k tomu srovnej např. návrh v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]). 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 10. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.