14 C 239/2022-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 879 Kč s příslušenstvím. Žalobu, ve znění jejího doplnění, odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne [datum]. Pojistná smlouva byla sjednána formou akceptace návrhu pojistné smlouvy uhrazením první platby pojistného. Ačkoliv platba první splátky pojistného byla zaplacena po uvedeném datu splatnosti, akceptovala žalobkyně pozdní přijetí nabídky a zaslala žalovanému pojistku ke smlouvě, čímž potvrdila pozdní přijetí nabídky žalovaným, resp. se ve shodě s pozdně přijatou nabídkou začala chovat. Předmětem pojištění bylo vozidlo [značka vozidla], [registrační značka]. Pojištění zaniklo ke dni [datum] pro neuhrazení pojistného. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné 3 879 Kč. Žalobkyně požadovala tuto částku zaplatit spolu s úrokem z prodlení. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Z předloženého návrhu pojistné smlouvy soud zjistil, že se jednalo o návrh na uzavření smlouvy o pojištění vozidel mezi žalobkyní a žalovaným, kdy se mělo jednat o povinné ručení k vozidlu [značka vozidla] [značka vozidla], [registrační značka], s počátkem pojištění dne [datum]. V návrhu bylo uvedeno, že návrh může žalovaný přijmout zaplacením prvního pojistného ve výši 2 981 Kč nejpozději do [datum]. Dle tohoto návrhu se pojištění mělo řídit pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel. V těchto bylo v části 7. uvedeno, že smlouva je uzavřena zaplacením prvního pojistného ve výši a do termínu ujednaného v pojistné smlouvě, jinak, než zaplacením pojistného, se návrh nedá potvrdit. První pojistné ve výši 2 981 Kč bylo dle výpisu z účtu zaplaceno dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému potvrzení o uzavření předmětné pojistné smlouvy (pojistku). Z dalších předložených důkazů soud zjistil, že žalobkyně vystavila upomínku k zaplacení dlužného pojistného dne [datum] a oznámení o ukončení pojištění dne [datum]. Dne [datum] zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Soud však nemá za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému pojistku a že tato byla žalovanému doručena, stejně tak nebylo prokázáno doručení upomínky a oznámení o ukončení pojištění. To z žádného předloženého důkazu nevyplývá. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl poučit o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání rozhodných skutečností dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Jak vyplývá z tohoto ustanovení, poučení se poskytuje zásadně na jednání. Pokud se účastník k jednání nedostaví, jde to k jeho tíži. Není to důvodem pro odročení jednání. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z výše uvedeného vyplývá, že předložený návrh na uzavření pojistné smlouvy (dle § 1732 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) měl být přijat včasným zaplacením prvního pojistného dle § 2759 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku. Dle návrhu mělo být první pojistné zaplaceno nejpozději do [datum]. První pojistné však bylo uhrazeno až dne [datum], tedy opožděně. Jelikož první pojistné nebylo zaplaceno včas, k přijetí návrhu dle § 2759 odst. 1 občanského zákoníku nedošlo. Dle § 1743 odst. 1 občanského zákoníku má pozdní přijetí nabídky účinky včasného přijetí jen tehdy, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí druhou stranu, že přijetí považuje za včasné nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou. Vystavení pojistky by bylo možné považovat za takové vyrozumění, žalobkyně však neprokázala, že pojistku žalovanému zaslala, resp. doručila. Přitom právní jednání působí vůči nepřítomné osobě až od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde (§ 570 odst. 1 občanského zákoníku). Z předložených důkazů ani nevyplývá, že by žalobkyně žalovaného o přijetí bezodkladně vyrozuměla jiným způsobem. Pokud žalobkyně uváděla, že vystavením pojistky se začala chovat ve shodě s pozdě přijatou pojistkou, tak pořád platí, že žalovaný by se o tom musel dozvědět (§ 570 odst. 1 občanského zákoníku), což prokázáno nebylo. Za této situace nezbývá než uzavřít, že pojistná smlouva uzavřena nebyla (resp. to nebylo prokázáno) a účastníkům tak z ní nevznikla žádná práva a povinnosti. Žalovanému tedy nevznikla povinnost platit pojistné, a proto soud žalobu na zaplacení pojistného zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.