14 C 256/2021-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 114 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo povinné ručení k osobnímu vozidlu [značka vozidla] [značka vozidla], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy byl žalovanému předložen návrh pojistné smlouvy a žalovaný jej přijal zaplacením první splátky pojistného. I přesto, že první pojistné nebylo zaplaceno ve sjednaném termínu, žalobkyně pozdní platbu akceptovala a žalovaný byl o uzavření pojistné smlouvy informován pojistkou. Žalobkyně také poskytovala žalovanému pojistnou ochranu. Pojištění zaniklo ke dni [datum] pro neuhrazení pojistného. Za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné 1 114 Kč. Žalobkyně požadovala tuto částku zaplatit spolu s úrokem z prodlení. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Z předloženého návrhu pojistné smlouvy soud zjistil, že se jednalo o návrh na uzavření smlouvy o pojištění vozidel mezi žalobkyní a žalovaným, kdy se mělo jednat o povinné ručení k vozidlu [značka vozidla] [značka vozidla], [registrační značka], s počátkem pojištění dne [datum]. V návrhu bylo uvedeno, že ke vzniku pojištění dojde připsáním pojistného ve výši 803 Kč nejpozději do [datum]. Dle tohoto návrhu se pojištění mělo řídit všeobecnými obchodními podmínkami pro pojištění vozidel. V těchto bylo v čl. 3 uvedeno, že nabídka může být přijata pouze zaplacením pojistného. První pojistné ve výši 803 Kč bylo dle výpisu z účtu zaplaceno dne [datum]. Dle přehledu předpisů a plateb další pojistné hrazeno nebylo. Z dalších předložených důkazů soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení dlužného pojistného dne [datum] a dne [datum] žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o ukončení pojištění z důvodu neplacení pojistného. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. Soud však nemá za prokázané, že žalobkyně zaslala žalovanému pojistku. To z žádného předloženého důkazu nevyplývá. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl poučit o povinnosti předložit důkazy k prokázání tohoto tvrzení dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z výše uvedeného vyplývá, že předložený návrh na uzavření pojistné smlouvy (dle § 1732 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku) měl být přijat včasným zaplacením prvního pojistného dle § 2759 odst. 1 věty druhé občanského zákoníku. Dle návrhu mělo být první pojistné zaplaceno nejpozději do [datum]. První pojistné však bylo uhrazeno až dne [datum], tedy opožděně. Jelikož první pojistné nebylo zaplaceno včas, k přijetí návrhu dle § 2759 odst. 1 občanského zákoníku nedošlo. Dle § 1743 odst. 1 občanského zákoníku má pozdní přijetí nabídky účinky včasného přijetí jen tehdy, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí druhou stranu, že přijetí považuje za včasné nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou. Vystavení pojistky by bylo možné považovat za takové vyrozumění (pokud by z něj bylo jasné, že žalobkyně považuje přijetí za včasné), žalobkyně však neprokázala, že pojistku žalovanému zaslala, resp. doručila (§ 570 odst. 1 občanského zákoníku), jak je uvedeno výše. Z předložených důkazů ani nevyplývá, že by žalovaného o přijetí bezodkladně vyrozuměla jiným způsobem. Pokud žalobkyně uváděla, že žalovanému poskytovala pojistnou ochranu, takto nelze považovat za chování ve shodě s nabídkou dle § 1743 odst. 1 občanského zákoníku. Nejedná se o žádné aktivní chování (pojistitel reálně nic neposkytuje, pouze se zavazuje plnit v případě pojistné události). Je nepochybné, že chováním ve smyslu citovaného ustanovení může být jen takové chování, ze kterého je druhé straně jasné, že navrhovatel smlouvu přijal. K žádnému takovému chování však v této věci nedošlo (žalobkyně to ani netvrdí). Za této situace nezbývá než uzavřít, že pojistná smlouva uzavřena nebyla a účastníkům tak z ní nevznikla žádná práva a povinnosti. Žalovanému tedy nevznikla povinnost platit pojistné, a proto soud žalobu na zaplacení pojistného zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že nevyhověl žádosti žalobkyně v rámci omluvy z jednání, aby pro případ, že tvrzené skutečnosti a navržené důkazy nebudou dostatečné pro vyhovění návrhu, soud jednání odročil a žalobkyni o tom vyrozuměl, když takový postup nemá oporu v zákoně, je v rozporu s principem hospodárnosti řízení a ostatně k této žádosti soud ani nemá přihlížet, neboť se jedná o úkon podmíněný (§ 41a odst. 2 občanského soudního řádu). Nadto soud již žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a důkazů ohledně uzavření smlouvy usnesením ze dne [datum]. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, měl by proto vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.