14 C 410/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 4 620 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] cestovala vlakem společnosti [právnická osoba], bez platné jízdenky. Proto jí bylo za každou jízdu vyměřeno jízdné v částce 155 Kč a přirážka k jízdnému v částce 1 000 Kč. Předmětné pohledávky byly postoupeny [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], tato společnost následně postoupila pohledávky žalobci. Žalovaná přes výzvu dlužnou částku neuhradila. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná cestovala bez jízdního dokladu vlaky provozovanými společností [právnická osoba], a to dne [datum] vlakem č. [číslo vlaku] [číslo vlaku], dne [datum] vlakem [číslo] dne [datum] vlakem [číslo] dne [datum] vlakem [číslo]. Při přepravních kontrolách jí proto bylo za každou jízdu uloženo zaplatit jízdné ve výši 155 Kč a přirážku ve výši 1 000 Kč. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] s žalobcem smlouvu o postoupení souboru pohledávek, kterou měly být žalobci postoupeny pohledávky vzniklé společnosti [právnická osoba], a to mj. pohledávky vůči žalované vyplývající z výše uvedených jízd bez jízdenky. Dne [datum] zástupkyně žalobce zaslala žalované předžalobní výzvy. Soud však nemá za prokázané, že předmětné pohledávky byly postoupeny společností [právnická osoba], [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. K tomu žalobce předložil jen rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích uzavřenou mezi těmito společnostmi dne [datum]. Předmětem smlouvy byl závazek postupovat v budoucnu pohledávky na základě smluv o postoupení pohledávek. Touto smlouvou tedy žádné pohledávky postoupeny nebyly, ty měly být postupovány až v budoucnu samostatnými smlouvami o postoupení. Žádnou takovou smlouvu, kterou byly postoupeny pohledávky za žalovanou, však žalobce nepředložil. Vzhledem k tomu, že se žalobce nedostavil k jednání, soud mu nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání těchto skutečností a o následcích neunesení důkazního břemene. Toto poučení se poskytuje zásadně na jednání (§ 118a odst. 3 občanského soudního řádu), neúčast žalobce na jednání tak jde k jeho tíži; není to důvodem pro odročení jednání. Na základě výše uvedeného soudu nezbylo než konstatovat, že žaloba není důvodná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 občanského soudního řádu), tedy může vycházet pouze z toho, co bylo v řízení prokázáno. Bylo prokázáno, že společnosti [právnická osoba], vznikly vůči žalované nároky na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému z důvodu, že se žalovaná při výše uvedených jízdách neprokázala platným jízdním dokladem (§ 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách). Žalobce však neprokázal, že je ve věci aktivně legitimován, tj. že je oprávněn domáhat se splnění žalovaných pohledávek. Bylo sice prokázáno, že byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi žalobcem a [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] dle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterou měly být postoupeny předmětné pohledávky za žalovanou. Nebylo však prokázáno, že společnost [právnická osoba], tyto pohledávky postoupila [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], proto nelze mít za to, že tato společnost mohla pohledávky dále postoupit žalobci. Nebylo tedy prokázáno, že pohledávky za žalovanou byly žalobci řádně postoupeny, proto soud žalobu pro neunesení důkazního břemene v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byla úspěšná žalovaná, měla by proto vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však v řízení náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.