14 C 470/2021-18 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 103 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou na částku 12 103 Kč se splatností [datum]. Žalovaná tuto fakturu neuhradila. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku s úrokem z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud podle ust. § 115a občanského soudního řádu rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN. Předmětem této smlouvy, ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami dodávky elektřiny, byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a závazek žalované hradit za dodávku elektřiny cenu stanovenou platným ceníkem žalobkyně. Dne [datum] žalovaná požádala o ukončení smlouvy z důvodu změny zákazníka v odběrném místě. Dodávku elektřiny do tohoto odběrného místa za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou na částku 12 103 Kč, která byla splatná dne [datum]. Jednalo se o konečnou fakturu a vyplývá z ní, že dodávka elektřiny byla ukončena k [datum], když k tomuto datu byl také uveden konečný stav spotřeby. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky z uvedené faktury. Žalobkyně i její zástupce obesílali žalovanou na adresu [adresa], kterou uvedla jako svou adresu v žádosti o ukončení smlouvy. 5. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z uvedené smlouvy, všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, žádosti o ukončení smlouvy, uvedené faktury, předžalobní výzvy a poštovního podacího archu, když o pravosti a správnosti těchto důkazů soud nemá důvod pochybovat. 6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Předloženou fakturou bylo prokázáno, v jaké výši žalovaná elektřinu čerpala a jaké částky jí byly vyúčtovány. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok na zaplacení ceny za dodávky elektřiny s úrokem z prodlení tedy soud shledal důvodným, proto žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x 300 Kč, tj. celkem 900 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. 8. Ačkoliv žalobkyně zaplatila na soudním poplatku částku 801 Kč, tak dle sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, činí soudní poplatek v této věci 800 Kč dle pol. 2 bod 1 písm. b) sazebníku. Jen v této výši se tedy jedná o účelný náklad. Pro úplnost soud uvádí, že dle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích se přeplatek na soudním poplatku do částky 50 Kč nevrací. 9. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.