22 C 5/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a proto soud uvádí pouze stručný popis předmětu řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 10. 3. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne 14. 8. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, přičemž pojistné bylo určeno ve výši 3 064 Kč ročně. Žalovaný řádně a včas nehradil pojistné za období od 14. 8. 2019 do 3. 12. 2019, a žalobkyně se proto domáhá zaplacení dlužné částky v celkové výši 927,71Kč odpovídající dlužnému pojistnému za dané období, dále poplatku za upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění ve výši 200 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení za období po jeho splatnosti. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a zůstal po celou dobu zcela pasivním. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Ve věci soud dospěl z předložených listin k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 6. Účastníci uzavřeli dne 13. 8. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, které se žalobkyně jako pojistitel zavázala žalovanému poskytnout, a žalovaný se zavázal za pojištění hradit pojistné v částce 3 063 Kč ročně. Počátek pojištění byl ve smlouvě sjednán od 14. 8. 2019, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Ve smlouvě bylo současně ujednáno, že se tento vztah řídí všeobecnými pojistnými podmínkami žalobkyně. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 14. 8. 2019 do 3. 12. 2019 (kdy došlo k zániku pojistné smlouvy), přičemž žalobkyně požaduje za poměrnou část sjednaného pojistného ve výši 927,71 Kč, odpovídající danému období roku, jak ho vyčíslila v upomínce po zániku pojištění, za jejíž zaslání byl sjednán poplatek 200 Kč, který žalobkyně v další upomínce na žalovaném též nárokovala. Žalovaný na nárokované částky přes zaslanou předžalobní výzvu ničeho neuhradil, resp. ničeho takového v řízení netvrdil ani neprokázal. 7. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky řízení byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2758 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen „o. z.”. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od 14. 8. 2019 do 3. 12. 2019, když žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném pojistné, resp. jeho poměrnou část, do zániku pojištění dle § 2782 a § 2804 o. z., a na dále sjednaný poplatek za upomínání na dlužné pojistné po jejím ukončení, jako náklady spojené s uplatněním pohledávky, které byly kvantifikovány přímo ve smlouvě, které jsou po žalovaném požadovány v souladu se smluvním ujednáním a sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného, stejně jako v souladu se zákonným pořádkem vzhledem k jejich výši a zajištěným povinnostem, resp. způsobu vymáhání. Dále žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo na zákonný úrok za prodlení žalovaného ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobkyně nárokuje ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného do dne podání žaloby z celé dlužné částky. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalovaný řádně nehradil pojistné, k čemuž se zavázal uzavřením pojistné smlouvy, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 127,71 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.